Chronické žilní onemocnění (Chronic Venous Disease, CVD) je chronická morfologická nebo funkční abnormalita žilního systému, která se manifestuje charakteristickými symptomy a/nebo znaky a vyžaduje lékařské vyšetření a zdravotní péči.
Pozornost onemocnění CVD měla být věnována již od časných stadií a prvních příznaků. Pokročilejší formou onemocnění žil dolních končetin představují varixy, u části nemocných doprovázené kožními změnami a vředy žilní etiologie. Dalšími znaky a symptomy CVD jsou intermitentní otoky končetin, parestezie, křeče a kožní změny bez varikozity. Symptomy a subjektivní vnímání se ne vždy zcela překrývají, část nemocných má typické obtíže, aniž by měla viditelné změny, naopak někteří nemocní jsou asymptomatičtí i při viditelných změnách. Mezi akutní komplikace CVD můžeme zařadit také varikoflebitidy (trombózy povrchových žil) a krvácení z varixů.
K hodnocení CVD se užívá CEAP klasifikace slučující v jedinou stupnici klinické znaky, etiologii onemocnění, anatomický rozsah a patofyziologii vzniku. Termín chronická žilní insuficience (CVI, Chronic Venous Insufficiency) je aktuálně vyhrazen pro označení pokročilé poruchy žilní funkce/struktury s otokem kolem kotníku a bérce (zpočátku intermitentní), kožními změnami nebo venózní ulcerací (aktivní či zhojenou), tedy dle CEAP stadia C3–C6.
CVD patří mezi chronická onemocnění s vysokým výskytem v populaci a tendencí k progresi. V pokročilých fázích onemocnění má CVD vysoký dopad na kvalitu života, výkonnost, pracovní i společenské omezení a generuje vysoké společensko-ekonomické náklady. Optimální je těmto stavům předcházet správnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Stejně jako u jiných chronických onemocnění je zásadní nastavenou terapii užívat dlouhodobě a bez přerušení.
V terapii CVD se uplatňují režimová opatření vč. kompresní léčby, farmakoterapie a intervenční léčba. V tomto tématu jsme vybrali řadu příspěvků věnovaných postupům a okolnostem konzervativní léčby chronického žilního onemocnění.
Léčba CVD ve stadiu bércového vředu (C6) musí být komplexní a má zahrnovat lokální léčbu rány, režimová opatření, kompresní terapii a systémovou farmakoterapii venofarmakem. Jediným venofarmakem doporučeným u CVD stadia C6 na základě kvalitních klinických důkazů je mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (Detralex®). Přinášíme záznam ze sympozia společnosti Servier na toto téma a shrnutí od MUDr. Zuzany Zafarové.
Venous refilling time (VRT) a venous pumping capacity (CPC) byly využity pro hodnocení ovlivnění venózní hemodynamiky konzervativní terapií chronického žilního onemocnění, kterou představovala kompresní terapie a venofarmaka (MPFF®). Zlepšení venózní hemodynamiky korelovalo se zlepšení skóre závažnosti symptomů a kvality života.
Chronické žilní onemocnění (CVD) je udržováno bludným kruhem příčin a následků, zahrnujících zánětlivou aktivaci endotelu, strukturální změny žil a žilních chlopní a progresivní žilní hypertenzi. Jaké je místo MPFF® v terapii jednotlivých tříd onemocnění CVD?
Chronické žilní onemocnění je nejčastější příčinou otoků na dolních končetinách. Nově byla publikována zajímavá metaanalýza klinických studií, která hodnotila vliv podávání mikronizované purifikované flavonoidní frakce na otok a pocit otoku dolních končetin.
Chronické žilní onemocnění významně ovlivňuje kvalitu života spojenou se zdravím (HRQoL). Publikovaný přehled klinických studií mapuje, jak CVD ovlivňuje kvalitu života (fyzické, psychické i sociální postižení) a také jak užívání venoaktivních léků může ovlivnit HRQoL.
Výroční angiologické dny s mezinárodní účastí, které každoročně v závěru zimy pořádá Česká angiologická společnost, jsou nejnavštěvovanější a nejvýznamnější odbornou akcí v angiologii v naší zemi. Letošní, již 49. ročník, této konference přinesl několik desítek odborných přednášek, workshopů a specializovaných sympozií.
Velmi zajímavé téma mělo sympozium na této konferenci uspořádané ve spolupráci se společností Servier. Bylo věnováno mezioborové komunikaci mezi angiologem a cévním chirurgem.
Diagnostika a terapie chronického žilní onemocnění (CVD), která zahrnuje doporučení změn životního stylu, kompresní terapii, užití venofarmak a v některých stadiích onemocnění i intervenční léčbu, se neobejde bez spolupráce lékařů různých odborností. V první linii stojí pochopitelně praktický lékař, specializovanou péči zajišťují angiolog či internista, cévní chirurg, v řadě případů se na terapii podílí také dermatolog a specialisté v oblasti hojení ran a léčby bolesti.
Využití moderních zobrazovacích metod v diagnostice a terapii chronického žilního onemocnění, komunikaci a spolupráci radiologů, angiologů a cévních chirurgů, postupům konzervativní i intervenční léčby CVD bylo věnováno právě toto sympozium. Ryze praktické přednášky doplněné o kazuistické příklady z praxe byly sledovány s velkým zájmem. Je nám potěšením zprostředkovat záznam z tohoto sympozia v podobě videozáznamu také prostřednictvím našich stránek.
Na 23. výročním zasedání Evropského žilního fóra v červnu 2023 v Berlíně uspořádala společnost Servier sympozium věnované léčbě široké škály pacientů s chronickým žilním onemocněním (CVD). Přednášející z řady zemí prezentovali aktuální poznatky o patofyziologii CVD a na kazuistikách pacientů demonstrovali jednotlivá stadia onemocnění, diferenciální diagnostiku a terapii venofarmaky, jako jednoho ze tří základních pilířů léčby CVD.
Studie VEIN STEP si vzala za cíl shromáždit údaje z reálné klinické praxe k účinnosti konzervativní léčby pro zmírnění příznaků chronického žilního onemocnění (CVD, Chronic Venous Disease).
Jednalo se o mezinárodní, observační, prospektivní, longitudinální, kohortovou studii realizovanou v letech 2020–2022. Zahrnula ambulantní pacienty starší 18 let, kteří byli u participujících flebologů, dermatologů, chirurgů a praktických lékařů referováni k nově ustavené konzervativní terapii CVD pro přítomnost symptomů.1
V roce 2022 byly publikovány výsledky prospektivní observační studie s MPFF u dospělých pacientů s chronickými žilním onemocněním stadia 4 dle CEAP. Výsledky studie ukázaly, že po šesti měsících léčby MPFF došlo u těchto pacientů k významnému zlepšení stavu kůže a podkožní tkáně, zmenšení plochy kožních lézí, zlepšení symptomů CVD a významnému zlepšení kvality života.
Průzkum CVDcontrol II proběhl v ČR na jaře 2022. Jeho cílem bylo shromáždit epidemiologická data týkající se chronického žilního onemocnění (CVD) a jeho diagnostiky a léčby v primární péči. Navázal na průzkum CVDcontrol z roku 2019, který proběhl u angiologů, dermatologů a cévních chirurgů. Nový průzkum, zahrnující 2 980 dospělých pacientů s dříve či nově diagnostikovanou CVD, potvrdil, že i přes přítomnost 2–3 symptomů CVD je léčba tohoto onemocnění zahajována s velkou prodlevou, zejména u pacientů do 40 let věku. Pro zahájení léčby jsou navíc hlavním důvodem varixy, které lze považovat za převážně kosmetický problém. V rámci diagnostiky podstoupí duplexní ultrasonografii jen necelá polovina pacientů. Komprese je často aplikována pouze dočasně a nedostatečně jsou v rámci komplexní terapie využívány chirurgické zákroky. Nejčastěji předepisovanou léčbou v CVDcontrol II byla venotonika, v naprosté většině případů Detralex. Progredující povaha CVD, kterou oba průzkumy potvrdily, ukazuje potřebu zlepšit časný záchyt onemocnění a zkvalitnit diagnostiku i léčbu také v ambulancích praktických lékařů.
Evropská společnost vaskulární chirurgie (ESVS) publikovala v loňském roce aktualizovaná praktická doporučení managementu chronického venózního onemocnění (CVD) dolních končetin.1 Oproti vydání z roku 2015 došlo k částečným změnám v doporučeních k terapii tohoto onemocnění. V rámci sympozia uspořádaného za podpory společnosti Servier byly na letošní výroční konferenci České angiologické společnosti prezentovány některé informace z české verze doporučených postupů léčby CVD, které k publikaci připravil kolektiv českých specialistů (Karetová D., Černohorská J., Roztočil K., Šlais M., Vlachovský R., recenzenti Kašpar S., Musil D.).2–5
Gutenberg Health Study
Mezi tepnami a žílami existují anatomické, strukturální i funkční rozdíly, jež vedou k rozdílné klinické manifestaci v případě jejich onemocnění. Na druhé straně nacházíme řadu souvislostí mezi aterosklerotickým onemocněním tepen a chronickým onemocněním žil. Těmto souvislostem a výsledkům recentní studie Gutenberg Health Study, mapujícím vztah onemocnění žil a kardiovaskulárních onemocnění, bylo věnováno samostatné sympozium v rámci 28. česko-slovenských angiologických dní v Mikulově.
Júlia Černohorská
Dermal Centre Mělník
Kazuistika představuje případ 48leté ženy, která ve věku 40 let podstoupila cévní chirurgický zákrok pro žilní reflux v oblasti saféno-femorální junkce provázený výraznými subjektivními příznaky a perimaleolárním otokem. Vzhledem k nedodržování režimových a terapeutických opatření dospěla pacientka po osmi letech k další cévní intervenci. Kazuistika mapuje její osud a ukazuje nejen následnou konzervativní léčbu, ale i alternativní představu, jak její osud mohl vypadat při včasném zahájení léčby a dodržování režimových opatření.
Debora Karetová, Jan Bultas
1. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha
Ústav farmakologie 3. LF UK Praha
Aterogeneze a aterotrombóza jsou zásadními procesy vzniku kardiovaskulárních chorob. Ateroskleróza je v současnosti vnímána jako chronické onemocnění, provázené mírným stupněm zánětu. Intervence by pak měla zahrnout kontrolu jak konvenčních rizikových faktorů, tak těch, které působí reziduální riziko.
Chronické žilní onemocnění je v pokročilých stadiích provázeno zánětem v oblasti intersticia končetin. Základním a jednotícím momentem jeho vzniku je žilní hypertenze, která však může mít řadu příčin.
Zánětlivý proces obecně (infekční i imunitně podmíněný) je vnímán jako prokoagulační stav a v oblasti tepenného řečiště může iniciovat trombotickou okluzi a také měnit stabilitu existujících aterosklerotických plátů.
Patofyziologii i léčebnou strategii protizánětlivé léčby podrobně mapuje tento článek.
Venoaktivní farmaka, mezi nimi i mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF), reprezentují efektivní součást terapie chronického žilního onemocnění (CVD). Prezentované výsledky otevřené klinické studie prokázaly signifikantní zlepšení funkce cév a redukci venózního refluxu (měřeného pomocí fotopletysmografických metod) po jednoměsíčním užívání MPFF v dávce 1 000 mg denně. Výsledky (Khorev et al. 2022) podporují význam včasného zahájení léčby CVD i dostatečného trvání léčby.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
