Chronické žilní onemocnění (Chronic Venous Disease, CVD) je chronická morfologická nebo funkční abnormalita žilního systému, která se manifestuje charakteristickými symptomy a/nebo znaky a vyžaduje lékařské vyšetření a zdravotní péči.
Pozornost onemocnění CVD měla být věnována již od časných stadií a prvních příznaků. Pokročilejší formou onemocnění žil dolních končetin představují varixy, u části nemocných doprovázené kožními změnami a vředy žilní etiologie. Dalšími znaky a symptomy CVD jsou intermitentní otoky končetin, parestezie, křeče a kožní změny bez varikozity. Symptomy a subjektivní vnímání se ne vždy zcela překrývají, část nemocných má typické obtíže, aniž by měla viditelné změny, naopak někteří nemocní jsou asymptomatičtí i při viditelných změnách. Mezi akutní komplikace CVD můžeme zařadit také varikoflebitidy (trombózy povrchových žil) a krvácení z varixů.
K hodnocení CVD se užívá CEAP klasifikace slučující v jedinou stupnici klinické znaky, etiologii onemocnění, anatomický rozsah a patofyziologii vzniku. Termín chronická žilní insuficience (CVI, Chronic Venous Insufficiency) je aktuálně vyhrazen pro označení pokročilé poruchy žilní funkce/struktury s otokem kolem kotníku a bérce (zpočátku intermitentní), kožními změnami nebo venózní ulcerací (aktivní či zhojenou), tedy dle CEAP stadia C3–C6.
CVD patří mezi chronická onemocnění s vysokým výskytem v populaci a tendencí k progresi. V pokročilých fázích onemocnění má CVD vysoký dopad na kvalitu života, výkonnost, pracovní i společenské omezení a generuje vysoké společensko-ekonomické náklady. Optimální je těmto stavům předcházet správnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Stejně jako u jiných chronických onemocnění je zásadní nastavenou terapii užívat dlouhodobě a bez přerušení.
V terapii CVD se uplatňují režimová opatření vč. kompresní léčby, farmakoterapie a intervenční léčba. V tomto tématu jsme vybrali řadu příspěvků věnovaných postupům a okolnostem konzervativní léčby chronického žilního onemocnění.
V roce 2022 byly publikovány výsledky prospektivní observační studie s MPFF u dospělých pacientů s chronickými žilním onemocněním stadia 4 dle CEAP. Výsledky studie ukázaly, že po šesti měsících léčby MPFF došlo u těchto pacientů k významnému zlepšení stavu kůže a podkožní tkáně, zmenšení plochy kožních lézí, zlepšení symptomů CVD a významnému zlepšení kvality života.
Průzkum CVDcontrol II proběhl v ČR na jaře 2022. Jeho cílem bylo shromáždit epidemiologická data týkající se chronického žilního onemocnění (CVD) a jeho diagnostiky a léčby v primární péči. Navázal na průzkum CVDcontrol z roku 2019, který proběhl u angiologů, dermatologů a cévních chirurgů. Nový průzkum, zahrnující 2 980 dospělých pacientů s dříve či nově diagnostikovanou CVD, potvrdil, že i přes přítomnost 2–3 symptomů CVD je léčba tohoto onemocnění zahajována s velkou prodlevou, zejména u pacientů do 40 let věku. Pro zahájení léčby jsou navíc hlavním důvodem varixy, které lze považovat za převážně kosmetický problém. V rámci diagnostiky podstoupí duplexní ultrasonografii jen necelá polovina pacientů. Komprese je často aplikována pouze dočasně a nedostatečně jsou v rámci komplexní terapie využívány chirurgické zákroky. Nejčastěji předepisovanou léčbou v CVDcontrol II byla venotonika, v naprosté většině případů Detralex. Progredující povaha CVD, kterou oba průzkumy potvrdily, ukazuje potřebu zlepšit časný záchyt onemocnění a zkvalitnit diagnostiku i léčbu také v ambulancích praktických lékařů.
Evropská společnost vaskulární chirurgie (ESVS) publikovala v loňském roce aktualizovaná praktická doporučení managementu chronického venózního onemocnění (CVD) dolních končetin.1 Oproti vydání z roku 2015 došlo k částečným změnám v doporučeních k terapii tohoto onemocnění. V rámci sympozia uspořádaného za podpory společnosti Servier byly na letošní výroční konferenci České angiologické společnosti prezentovány některé informace z české verze doporučených postupů léčby CVD, které k publikaci připravil kolektiv českých specialistů (Karetová D., Černohorská J., Roztočil K., Šlais M., Vlachovský R., recenzenti Kašpar S., Musil D.).2–5
Gutenberg Health Study
Mezi tepnami a žílami existují anatomické, strukturální i funkční rozdíly, jež vedou k rozdílné klinické manifestaci v případě jejich onemocnění. Na druhé straně nacházíme řadu souvislostí mezi aterosklerotickým onemocněním tepen a chronickým onemocněním žil. Těmto souvislostem a výsledkům recentní studie Gutenberg Health Study, mapujícím vztah onemocnění žil a kardiovaskulárních onemocnění, bylo věnováno samostatné sympozium v rámci 28. česko-slovenských angiologických dní v Mikulově.
Júlia Černohorská
Dermal Centre Mělník
Kazuistika představuje případ 48leté ženy, která ve věku 40 let podstoupila cévní chirurgický zákrok pro žilní reflux v oblasti saféno-femorální junkce provázený výraznými subjektivními příznaky a perimaleolárním otokem. Vzhledem k nedodržování režimových a terapeutických opatření dospěla pacientka po osmi letech k další cévní intervenci. Kazuistika mapuje její osud a ukazuje nejen následnou konzervativní léčbu, ale i alternativní představu, jak její osud mohl vypadat při včasném zahájení léčby a dodržování režimových opatření.
Debora Karetová, Jan Bultas
1. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha
Ústav farmakologie 3. LF UK Praha
Aterogeneze a aterotrombóza jsou zásadními procesy vzniku kardiovaskulárních chorob. Ateroskleróza je v současnosti vnímána jako chronické onemocnění, provázené mírným stupněm zánětu. Intervence by pak měla zahrnout kontrolu jak konvenčních rizikových faktorů, tak těch, které působí reziduální riziko.
Chronické žilní onemocnění je v pokročilých stadiích provázeno zánětem v oblasti intersticia končetin. Základním a jednotícím momentem jeho vzniku je žilní hypertenze, která však může mít řadu příčin.
Zánětlivý proces obecně (infekční i imunitně podmíněný) je vnímán jako prokoagulační stav a v oblasti tepenného řečiště může iniciovat trombotickou okluzi a také měnit stabilitu existujících aterosklerotických plátů.
Patofyziologii i léčebnou strategii protizánětlivé léčby podrobně mapuje tento článek.
Venoaktivní farmaka, mezi nimi i mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF), reprezentují efektivní součást terapie chronického žilního onemocnění (CVD). Prezentované výsledky otevřené klinické studie prokázaly signifikantní zlepšení funkce cév a redukci venózního refluxu (měřeného pomocí fotopletysmografických metod) po jednoměsíčním užívání MPFF v dávce 1 000 mg denně. Výsledky (Khorev et al. 2022) podporují význam včasného zahájení léčby CVD i dostatečného trvání léčby.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
