Rozpustná vláknina
Mezi rozpustnou vlákninu patří hemicelulózy, β-glukany, pektiny, rostlinné slizy, gumy a některé fruktany (např. inulin a frukto-oligosacharidy). Charakteristická je pro ně schopnost vázat značné množství vody, bobtnat a vytvářet viskózní až rosolovité roztoky. Rozpustná vláknina je fermentovatelná střevními bakteriemi za tvorby mastných kyselin s krátkým řetězcem (butyrát, propionát a acetát). Tyto mastné kyseliny posilují bariérové funkce střeva, působí protizánětlivě, fungují v prevenci kolorektálního karcinomu a slouží jako potrava pro kolonocyty. Mezi další účinky patří stimulace autonomního nervového sytému i produkce hormonů trávicího ústrojí. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem také přispívají k poklesu krevního tlaku.
Díky schopnosti zvětšovat svůj objem rozpustná vláknina napomáhá navození pocitu sytosti, snižuje energetickou denzitu stravy a celkově vede ke konzumaci menšího množství energie. Její vyšší příjem také zpomaluje vyprazdňování žaludku, částečně brání přístupu trávicích enzymů k trávenině a tím zpomaluje trávení a vstřebávání živin. Výsledkem je pozitivní ovlivnění hladin glykemie, inzulinemie, snížení rezistence na inzulín a pokles hladin LDL-cholesterolu. Příjem rozpustné vlákniny by měl dosáhnout 6–10 g/den.
Dobrými zdroji rozpustné vlákniny jsou ovoce (především citrusy, jablka, rybíz, jahody, meruňky, nektarinky, hrušky, avokádo), zelenina (mrkev, brokolice, růžičková kapusta), oves, luštěniny (fazole, čočka, hrách, cizrna) a ořechy a semena (především lněné a slunečnicové semeno).