Kanadský lékař Henry Norman Bethune je ve světové medicíně znám zejména tím, že byl prvním lékařem, který prováděl transfúze krve přímo na bojišti.
Narodil se v rodině duchovního v kanadském městě Gravenhurst v provincii Ontario. Rodina se často stěhovala, ale na letní prázdniny se vracela do jeho rodného města k jezerům, na nichž se malý Norman stal výborným plavcem a zamiloval se do okolní přírody. Chodil do škol v celé řadě měst – do vyšší školy v Owen Soundu a na univerzitu v Torontu. Na studia medicíny si musel vydělávat – roznášel noviny, pracoval jako číšník v univerzitní jídelně, ale také jako drvoštěp, topič na parníku, učitel i jako reportér v novinách.
Rok před tím, než ukončil vysokoškolská studia, vstoupila Kanada do první světové války. Norman se přihlásil jako dobrovolník do armády a odjel jako nosič raněných s polním lazaretem do Francie na frontu. Byl zde vážně raněn střepinou šrapnelu do levého stehna a příštích deset měsíců strávil ve francouzských a anglických nemocnicích, aby se poté jako válečný invalida vrátil do Kanady, kde dokončil na torontské univerzitě studia medicíny. Po promoci odmítl místo praktikanta v jedné vojenské nemocnici v Torontu a vstoupil do britského námořnictva. Sloužil až do roku 1918 jako chirurg na lodi Pegasus v hodnosti poručíka. Poté byl na vlastní žádost přeložen ke kanadskému leteckému sboru ve Francii, kde rovněž sloužil jako poručík zdravotnické služby. Když skončila první světová válka, bylo mu 28 let.
Po válce se usadil v Anglii, kde nejprve po dobu dvou let sháněl finanční prostředky nákupem uměleckých děl a starožitností ve Francii a Španělsku, které pak se ziskem prodával v Londýně. Současně začal pracovat v dětské nemocnici a později v nemocnici pro infekční choroby. Kromě chirurgie se věnoval také malířství a sochařství. Po třech letech přijal místo na jedné soukromé klinice v Londýně. V roce 1923 úspěšně složil v Edinburghu přijímací zkoušku do Královské koleje chirurgů. V témže roce se zde seznámil s dvaadvacetiletou Frances Campbell Penneyovou, jež se po návratu do Londýna stala jeho ženou.
Jak uvádějí Ted Allen a Sydney Gordon ve svém životopisném románu o doktoru Bethunovi nazvaném Meč a skalpel, na jaře roku 1924 odjeli mladí manželé do Evropy na kombinovanou svatební a studijní cestu. Připomeňme, že předmluvu k tomuto románu napsala paní Sung Čching-ling, neboli Madame Sunjatsenová, předsedkyně Čínské dobročinné společnosti a manželka prvního čínského prezidenta Sunjatsena (1866–1925). Norman Bethune poznal při této cestě v Paříži, ve Vídni a v Berlíně práci nejslavnějších evropských chirurgů. Bohužel již na této cestě docházelo vzhledem k rozdílnosti jejich povah ke stále se stupňujícím rozporům mezi novomanžely.
Henry Norman Bethune přibližně v roce 1922
