Aktuality

Virus SARS-CoV-2, pokud se projeví onemocněním covid-19, zasahuje především plíce, nicméně významně postižen je také kardiovaskulární systém. Krom účinků na srdce (myokarditidy, arytmie, poškození myokardu) je postiženo také cévní řečiště, a to jak přímo virem SARS-CoV-2, tak nepřímo v důsledku systémové zánětlivé cytokinové bouře. V tomto procesu hraje výraznou roli cévní endotel.³ V některých případech bývá toto onemocnění dokonce označováno za systémovou endotelopatii. Každopádně rozsah postižení endotelu v případě závažných onemocnění covid-19 je enormní.

Také škála cévních postižení v případě onemocnění covid-19 je velmi široká. Nejčastěji mezi nimi najdeme trombotická postižení, ale i řadu dalších, vč. destabilizace a reaktivace stávajících cévních postižení. Ohroženi jsou přednostně pacienti s vysokým rizikem, mj. pacienti s výraznou obezitou nebo diabetem.

V případě pacientů, kteří jsou hospitalizováni pro onemocnění covid-19, je k dispozici stanovisko České angiologické společnosti i doporučený postup České pneumologické a ftizeologické společnosti, které doporučují tromboprofylaxi všech hospitalizovaných pacientů pomocí LMWH.^1,2

V případě pacientů v domácí péči závisí profylaxe tromboembolických stavů na průběhu nemoci a rizikovosti pacienta. Minimálně je však doporučena nefarmakologická profylaxe v podobě dostatečné hydratace, cvičení dolních končetin na lůžku, chůze, vhodná kompresivní bandáž či punčochy.¹

Plicní endotel hraje kritickou roli v imunitní odpovědi na SARS-CoV-2, a to jak pro vstup, tak pro působení viru. Ochranná funkce endotelu jako takového je při onemocnění covid-19 zásadním způsobem narušena.

Sulodexid má pleiotropní účinky na vaskulární endotel. Pro zkoumání jeho účinnosti u pacientů s covid-19 v ambulantní péči byla designována randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie, jejíž výsledky publikovali v roce 2021 Gonzalez-Ochoa et al.

Jednalo se o studii na ambulantních pacientech, kteří měli riziko závažného průběhu onemocnění covid-19.⁴

Účastníci studie byli randomizováni do dvou skupin, jedna dostávala perorálně podávaný sulodexid v dávce 1 000 LSU/den, druhá pak placebo po dobu 21 dní.

Primárním sledovaným cílem byla potřeba hospitalizace v důsledku covid-19. Dále byla sledována potřeba podpůrné kyslíkové léčby, hodnoty D-dimerů a CRP, tromboembolické příhody, závažné krvácení a mortalita.

Ve studijním protokolu bylo zahrnuto 243 pacientů, z toho 124 dostávalo sulodexid a 119 placebo. Jednalo se o pacienty ve věku nad 40 let, s pozitivním testem na virus SARS-CoV-2 a příznaky onemocnění (ne déle než 3 dny).⁴

Hospitalizaci si onemocnění covid-19 vyžádalo u 23,4 % pacientů ze sledovaného vzorku, jednalo se o 17,7 % pacientů na sulodexidu a 29,4 % ve skupině na placebu (p = 0,03).⁴

Respirační nedostatečnost vyžadující podpůrnou kyslíkovou léčbu se rozvinula u 35,8 %, méně často se tak stalo ve skupině pacientů léčených sulodexidem (29,8 % vs. 42 %, RR 0,71, 95% CI 0,5–1, p = 0,053).⁴

Na počátku sledování nebyl rozdíl mezi skupinami v hodnotě D-dimerů nebo CRP. Po dvou týdnech méně pacientů léčených sulodexidem mělo hladinu D-dimerů nad 500 ng/dl (22 vs. 47,05 %, p < 0,01) a také hodnota CRP byla nižší ve skupině léčené sulodexidem (12,5 vs. 17,8 mg/dl, p < 0,01). Rozdíl nebyl nalezen ve výskytu tromboembolických příhod, závažném krvácení nebo mortalitě.⁴

Autoři studie hodnotí výsledky svého sledování tak, že pleiotropní účinky sulodexidu u pacientů v časných stadiích onemocnění covid-19 mohou přispět k omezení progrese onemocnění, snížení potřeby podpůrné kyslíkové terapie a potřeby hospitalizace těchto pacientů.⁴

Literatura

1. Stanovisko České angiologické společnosti ČLS JEP k profylaxi vzniku tromboembolické nemoci (TEN), tj. žilní trombózy a plicní embolie u nemocných s COVID-19. 20. dubna 2021. (online: www.angiology.cz) [cit. 21. 5. 2023]

2. Kudela, O., Skácel, Z., Pekárek, Z. et al. Ambulantní péče o nemocné s covid-19. Stručný poziční dokument ČPFS ČLS JEP (duben 2021). (online: www.pneumologie.cz) [cit. 21. 5. 2023]

3. Evans, P. C., Rainger, G. E., Mason, J. C et al. Endothelial dysfunction in COVID-19: a position paper of the ESC Working Group for Atherosclerosis and Vascular Biology, and the ESC Council of Basic Cardiovascular Science. Cardiovasc Res 116, 14: 2177–2184, 2020.

4. Gonzalez-Ochoa, A. J., Raffetto, J. D., Hernández, A. G. et al. Sulodexide in the treatment of patients with early stages of COVID-19: a randomized controlled trial. Thromb Haemost 121: 944–954, 2021.