Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Výživa a kardiovaskulární onemocnění – 2. část


 

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) a jejich komplikace (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) jsou hlavní příčinou úmrtí v tzv. civilizovaných zemích, Českou republiku nevyjímaje. V pozadí vzniku KVO stojí především ateroskleróza, na jejímž rozvoji se podílí zejména současný životní styl, pro který je charakteristický nadbytečný příjem potravy a její nevhodné složení. Jedná se především o vysoký příjem tuků s převahou nasycených mastných kyselin, nízký příjem zeleniny, ovoce a dalších zdrojů ochranných látek a vlákniny, nízký příjem méně tučných mléčných výrobků a vápníku a nízký příjem ryb bohatých na omega-3 mastné kyseliny. K nevhodné skladbě stravy se připojuje nízká pohybová aktivita, pracovní přetížení, stres. Významným rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy je i kouření, které poškozuje endotel arterií, vede k hypoxii cévní stěny a zvyšuje riziko trombózy. Po zanechání kouření se riziko další koronární příhody sníží do 2 let na úroveň nekuřáka, což je významné především z hlediska sekundární prevence.

Na vině není však pouze nevhodný životní styl, na vzniku aterosklerózy se podílí značnou měrou i genetická zátěž. V souvislosti s rozvojem aterosklerózy jsou studovány stovky kandidátních genů. Samozřejmě je pro jedince nevýhodná i pozitivní rodinná anamnéza předčasné ischemické choroby srdeční (u mužů ve věku < 55 let, u žen < 65 let) nebo jiné klinické manifestace aterosklerózy u příbuzných 1. stupně, věk (čím vyšší věk, tím vyšší riziko) a pohlaví (vyšší výskyt aterosklerózy a jejích komplikací bývá u mužů, u žen sehrávají určitou ochranou úlohu estrogeny).

Dalšími významnými rizikovými faktory aterosklerózy jsou vysoký krevní tlak, dyslipidemie, diabetes mellitus, obezita, hyperhomocysteinemie a zvýšení plazmatických hladin některých trombogenních faktorů. Důležité je vědět, že pokud se vyskytne několik rizikových faktorů najednou, jejich efekt se násobí (př. člověk s hypertenzí a dyslipidemií má 14× vyšší riziko než zdravý jedinec).

Arteriální hypertenze (krevní tlak 140/90 mmHg) a vyšší je jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů KVO.

Dyslipidemie – jedná se o vysokou hladinu celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, malých LDL částic, triacylglycerolů a nízkou hladinu ochranného HDL-cholesterolu.

Diabetes mellitus – hyperglykemie vede ke vzniku modifikovaných makromolekul, které zvyšují produkci cytokinů v endoteliálních buňkách a přispívají tak k zánětlivým změnám.

Obezita – sama o sobě je samostatným rizikovým faktorem KVO, ale přispívá i k rozvoji dalších nežádoucích příznaků (hypertenze, hyperlipidemie s nízkou hladinou HDL-cholesterolu, diabetes mellitus 2. typu). Zvlášť nebezpečný je tzv. abdominální (břišní) typ obezity. Kromě toho tuková tkáň produkuje cytokiny (př. TNF-α, interleukin-6), tj. látky, které poškozují stěnu cévní.

Mírná hyperhomocysteinemie – homocystein je neesenciální aminokyselina, která sehrává důležitou úlohu v metabolismu metioninu a v případě jeho nadbytku přispívá k rozvoji aterosklerózy.

Zvýšení plazmatických hladin některých trombogenních faktorů (př. fibrinogen, který podporuje proliferaci buněk hladké svaloviny).


Výživová doporučení


 

Výživová doporučení v primární prevenci aterosklerózy jsou jednoduchá – v podstatě se jedná o racionální stravu, tedy stravu pestrou a vyváženou po stránce složení i energie. Energetický příjem je nutno upravit tak, aby u osob s nadváhou a obezitou byl dosažen pokles tělesné hmotnosti a aby u osob s normální tělesnou hmotností nedocházelo k jejímu vzestupu.

V primární i sekundární prevenci se ukazuje jako nejúčinnější středomořská strava nebo tzv. DASH dieta (dietary approaches to stop hypertension). V souvislosti s nízkým výskytem KVO je často zmiňována také Francie. Pro uvedené způsoby stravování je charakteristický vyšší příjem rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin. Hlavním zdrojem tuků je olivový olej, ryby, drůbež a mléčné výrobky. Velký důraz je kladen na čerstvost potravin a co nejkratší a nejšetrnější následné zpracování. Pro středomořskou a francouzskou dietu bývá typická konzumace vína během jídla, což vede k pozitivnímu ovlivnění postprandiální hyperlipidemie, agregace destiček a snížení hladiny fibrinogenu.

 


Kardiovaskulární onemocnění a tuky


 

Tuky mají hradit 25–35 % z celkového energetického příjmu (CEP). Vedle množství přijímaných tuků je důležité se soustředit i na jejich kvalitu, což v praxi znamená omezení příjmu nasycených mastných kyselin pod 7 % z CEP a jejich nahrazení mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Vedle nasycených mastných kyselin (maso, uzeniny, mléčné výrobky, sádlo, lůj, palmový a palmojádrový tuk) je potřeba ve stravě snižovat obsah trans nenasycených mastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu a přispívají ke vzniku cukrovky 2. typu. Trans nenasycené mastné kyseliny najdeme ve ztužených tucích, používaných zejména v čokoládových polevách, oplatkách, výrobcích z listového těsta a instantních pokrmech. Příjem těchto mastných kyselin by měl být co nejnižší.

Vhodné je také zvýšit konzumaci potravin bohatých na kyselinu α-linolenovou (lněné semínko, vlašské ořechy, řepkový olej), protože se na základě studií ukazuje, že kyselina α-linolenová v dávce < 1,5 g/den snižuje riziko úmrtí na KV příhodu o 40–65 %. Nezbytností je i dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin (optimální příjem je alespoň 1 g kyseliny eikosopentaenové a dokosahexaenové za den), jejichž nejbohatším zdrojem jsou mořské ryby (např. makrela, tuňák, sardinky, losos). Z těchto důvodů se doporučuje konzumovat mořské ryby alespoň 2× týdně.

V souvislosti s prospěšnými tuky je potřeba zmínit i ořechy, které se uplatňují jak v prevenci, tak i léčbě KVO. Zařazování 10–20 g ořechů denně (celkový příjem průměrně 150 g týdně) při zachování diety o nízkém příjmu nasycených mastných kyselin může snížit celkový cholesterol o 4–21 % a LDL-cholesterol o 8–29 %. Vedle příznivého složení mastných kyselin obsahují ořechy flavonoidy, fenoly, steroly, kyselinu listovou, hořčík, měď, draslík a vlákninu, tedy látky, které působí prospěšně na zdraví.

Preference živočišných potravin s nižším obsahem tuku je výhodná i pro snížení příjmu cholesterolu, který by neměl být vyšší než 300 mg/den.

 

Kardiovaskulární onemocnění a rostlinné steroly


 

U osob se zvýšenou hladinou LDL-cholesterolu je prospěšné zvážit podávání rostlinných sterolů a stanolů, vzhledem k jejich hypocholesterolemickému efektu. Ukazuje se, že denní konzumace 2–3 g rostlinných sterolů a stanolů snižuje celkový cholesterol o 4–11 % a LDL-cholesterol o 7–15 %, beze změn hladin HDL-cholesterolu a triacylglycerolů. Uvedený efekt však nastane pouze tehdy, když jsou rostlinné steroly a stanoly zařazovány jako součást nízkocholesterolové a nízkotučné stravy. O rostlinné steroly a stanoly bývají obohacovány margaríny, mléčné výrobky, chléb a cereálie.

 

KVO a sacharidy a bílkoviny


 

Sacharidy mají hradit 50–60 % z CEP (záleží na celkovém energetickém příjmu a výši pohybové aktivity). Přednost mají složené sacharidy (neloupaná rýže, těstoviny, luštěniny, brambory, apod.), jednoduché sacharidy by neměly tvořit více než 10 % (v průměru 60 g jednoduchých sacharidů za den) jelikož přispívají ke vzniku obezity a zvyšují i hladinu triacylglycerolů. Potraviny bohaté na složené sacharidy bývají i bohatým zdrojem vlákniny a vykazují nízký glykemický index. Vláknina plní řadu metabolických funkcí – navozuje rychlejší a déletrvající pocit sytosti, čehož se využívá především při léčbě nadváhy a obezity, snižuje postprandiální glykemii a inzulinemii, zabráněním přístupu části trávicích enzymů k trávenině snižuje i hladinu cholesterolu, udržuje hladinu krevního cukru vyrovnanější. Proto je žádoucí zvýšit co nejvíce příjem vlákniny (alespoň na 25–30 g/den), z čehož by třetinu měla tvořit rozpustná vláknina. Dobrými zdroji rozpustné vlákniny jsou jablka, čočka, ovesné vločky a kukuřičné lupínky. Denní příjem vlákniny v množství 17–35 g může snížit celkový cholesterol o 2–3 % a LDL-cholesterol o 7 %.

Bílkoviny mají hradit cca 15 % z CEP, v případě nutnosti redukce hmotnosti 20 %. Jako zdroj bílkovin je nejvhodnější libové maso, méně tučné mléčné výrobky (u jogurtů, tvarohů, jogurtových, kefírových nápojů, apod. do 3 % tuku), sýry do 30 % tuku v sušině, lučina linie, olomoucké tvarůžky, cottage sýr, atd. Potravin bohatých na bílkoviny (libové maso, ryby, luštěniny, vejce nebo ještě lépe bílky) by měly být dvě porce denně. Méně tučných mléčných výrobků pak 2–3 porce denně. Nejvhodnější je upřednostňovat ve výběru zakysané mléčné výrobky, jelikož díky bakteriím mléčného kysání získávají nové nutriční vlastnosti (př. optimalizace střevní mikroflóry, lepší vstřebatelnost vápníku, lepší snášenlivost). Vápník z mléčných výrobků snižuje hladinu kyseliny močové, která je dávána do souvislosti s hypertenzí a rizikem vzniku cévní mozkové příhody. Klinické studie také ukazují na příznivé působení nízkotučných mléčných výrobků z hlediska snížení hladiny cholesterolu, redukce tělesné hmotnosti, prevence a lepší kompenzace cukrovky 2. typu.

Poměr mezi živočišnými a rostlinnými bílkovinami by měl být v ideálním případě 1 : 1, což znamená významné navýšení příjmu luštěnin a celozrnných obilovin. Ke snížení kardiovaskulárního rizika mohou přispívat zejména sójové bílkoviny a sójové izoflavonoidy. Sójové produkty musí obsahovat nejméně 6,25 g sójového proteinu na porci.

 

Kardiovaskulární onemocnění a antioxidační látky


 

Antioxidanty jsou látky, které snižují hladinu volných kyslíkových radikálů (značně reaktivní molekuly, které poškozují tkáně a přispívají ke vzniku civilizačních onemocnění). Jako nejúčinnější se jeví přijímat antioxidační látky z přirozené stravy (na antioxidační látky je bohatý např. čaj, borůvky, červené víno, pomerančový džus, jablka, rajčata, tmavá čokoláda). Suplementace antioxidanty se ukazuje jako neúčinná, někdy dokonce nevhodná. Např. suplementace vitamínem C, E, β-karotenem a selenem vede u pacientů léčených statiny k nežádoucímu poklesu HDL-cholesterolu, suplementace β-karotenem u pacientů s karcinomem plic zvyšuje úmrtnost celkově a zvlášť na KVO.

 

Kardiovaskulární onemocnění a sůl


 

Nejen v léčbě, ale i prevenci KVO je vhodné omezit příjem soli do 5–6 g/den (sodíku do 1,5 g/den), včetně soli obsažené v potravinách. Realita však ukazuje, že průměrný příjem soli na den činí 10–15 g. Nadbytečný příjem soli vede ke zvyšování krevního tlaku a zvyšuje i chuť k jídlu a tím nepřímo vede k obezitě. Kromě toho vede k zadržování vody v těle a zvyšuje vylučování vápníku (nebezpečí osteoporózy). V případě hypertenze se doporučuje zároveň zvýšit příjem draslíku nad 4,7 g/den (u zdravých ledvin). Vysoký obsah draslíku mají např. pečené brambory, grepy, pomeranče, banány, odtučněné mléko.

 

Kardiovaskulární onemocnění a káva


 

Některé studie ukazují, že časté pití kávy může potlačovat projevy endotelové dysfunkce. Káva vedle antiaterogenního působení snižuje riziko cukrovky a mírně napomáhá i redukci hmotnosti. Za přiměřenou je považována konzumace 2–3 šálků kávy denně, a to i v případě hypertoniků. Antiaterogenní účinek byl prokázán i u červeného vína a zeleného čaje, zejména z důvodu obsažených antioxidačních látek.



Příklad vhodného jídelníčku

snídaně: 80 g žitného chleba, 150 g tvarohová pomazánka, 100 g ředkviček,

svačina: bílý jogurt, 200 g jahod,

oběd: 250 g brambor, 200 g tilapie na řecký způsob, salátová okurka,

svačina: 200 ml kefírové mléko, 100 g ovoce, 20 g slunečnicová semínka,

večeře: zeleninový salát, 150 g rýže natural, 150 g kuřecí maso, dušená zelenina.


 


Publikováno v časopisu Sestra v diabetologii 2/2013.