Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Vláknina a kardiovaskulární onemocnění


 

Vláknina je důležitou součástí naší stravy, mnohdy se ale zapomíná na její mnohostranný pozitivní vliv na zdraví. Studie ukazují, že vláknina plní řadu funkcí v gastrointestinálním traktu, má však významný vliv i na metabolismus. Mezi nejdůležitější úlohy v této oblasti patří prevence kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, hypertenze a obezity.

Doporučeného příjmu vlákniny, který činí pro dospělé osoby 30 g/den, dosahuje pouze malá část populace. Průměrný příjem vlákniny činí totiž zhruba polovinu doporučeného množství. Důvody mohou spočívat v nízké spotřebě ovoce, zeleniny, časté neoblíbenosti luštěnin a nedostatečném příjmu celozrnných obilovin.

 

Co je to vláknina a jak se dělí?


 

Pod pojmem vláknina jsou zahrnuty všechny součásti rostlinné potravy, na jejichž štěpení není enzymatický systém člověka vybaven. Přestože ne zcela správné, nicméně vžité je dělení vlákniny na základě rozpustnosti na rozpustnou a nerozpustnou.

Účinek jednotlivých druhů vlákniny je rozdílný, proto je důležité zařazovat do stravy různé druhy vlákniny, tedy jak bakteriemi štěpitelné polysacharidy (zelenina, ovoce), tak málo štěpitelné polysacharidy ze skupiny obilovin.


Rozpustná vláknina


Mezi rozpustnou vlákninu patří hemicelulózy, β-glukany, pektiny, rostlinné slizy, gumy a některé fruktany (např. inulin a frukto-oligosacharidy). Charakteristická je pro ně schopnost vázat značné množství vody, bobtnat a vytvářet viskózní až rosolovité roztoky. Rozpustná vláknina je fermentovatelná střevními bakteriemi za tvorby mastných kyselin s krátkým řetězcem (butyrát, propionát a acetát). Tyto mastné kyseliny posilují bariérové funkce střeva, působí protizánětlivě, fungují v prevenci kolorektálního karcinomu a slouží jako potrava pro kolonocyty. Mezi další účinky patří stimulace autonomního nervového sytému i produkce hormonů trávicího ústrojí. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem také přispívají k poklesu krevního tlaku.

Díky schopnosti zvětšovat svůj objem rozpustná vláknina napomáhá navození pocitu sytosti, snižuje energetickou denzitu stravy a celkově vede ke konzumaci menšího množství energie. Její vyšší příjem také zpomaluje vyprazdňování žaludku, částečně brání přístupu trávicích enzymů k trávenině a tím zpomaluje trávení a vstřebávání živin. Výsledkem je pozitivní ovlivnění hladin glykemie, inzulinemie, snížení rezistence na inzulín a pokles hladin LDL-cholesterolu. Příjem rozpustné vlákniny by měl dosáhnout 6–10 g/den.

Dobrými zdroji rozpustné vlákniny jsou ovoce (především citrusy, jablka, rybíz, jahody, meruňky, nektarinky, hrušky, avokádo), zelenina (mrkev, brokolice, růžičková kapusta), oves, luštěniny (fazole, čočka, hrách, cizrna) a ořechy a semena (především lněné a slunečnicové semeno).

ma7_2022_37_obr1.jpg

Pektin: nachází se především v ovoci, vysoký obsah mají například jablka a citrusy. Pektiny vytvářejí gely a mají schopnost vázat žlučové kyseliny, čímž je vysvětlován i jejich hypocholesterolemický efekt.

β-glukany: pozitivní účinky beta-glukanů spočívají ve vlivu na snížení hladiny celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, krevního tlaku, regulaci glykemie a příznivém ovlivnění zažívacích funkcí. Ovlivňují specifickou i nespecifickou imunitu, známé jsou jejich účinky protinádorové a antioxidační.

Inulin: inulin patří mezi fruktany. Chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se chová jako prebiotikum. Stimuluje růst bifidogenních kmenů (Bifidobacterium a Lactobacilllus), které jej fermentují za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem, oxidu uhličitého, metanu a vodíku. Potlačuje růst patogenních a potenciálně patogenních bakterií (Bacteroides, Clostridium) a bakterií čeledi Enterobacteriaceae. Inulin se také uplatňuje v prevenci a léčbě diabetu 2. typu. Dále způsobuje pokles hladin LDL-cholesterolu a celkového cholesterolu v krvi, při zachování hladiny HDL-cholesterolu. Ovlivňuje také aktivitu žlučových kyselin, přispívá k prevenci kolorektálního karcinomu a nejspíše působí i na imunitní systém. Zdrojem inulinu je kořen čekanky, topinambury, banány, cibule, česnek, pór, chřest a černý kořen.

 

Nerozpustná vláknina


Nerozpustná vláknina bývá označována jako hrubá vláknina, je neviskózní a nefermentovatelná. Zdravotní význam nerozpustné vlákniny spočívá v tom, že zvětšuje objem stolice a zlepšuje střevní peristaltiku. Tím dochází ke kratšímu kontaktu toxických látek se sliznicí tlustého střeva a k jejich rychlejšímu vylučování. Nejvýraznější vliv na zvýšení hmotnosti stolice a urychlení pasáže střevem mají nevařené, hrubé pšeničné otruby. Nerozpustná vláknina se uplatňuje v prevenci zácpy, hemoroidů a také v prevenci zubního kazu.

Mezi nerozpustnou vlákninu patří:

  • některé hemicelulózy,
  • celulóza (brukvovitá a kořenová zelenina, obilné otruby),
  • lignin (zdřevnatělé části rostlin).

Zdrojem nerozpustné vlákniny jsou pšeničné a kukuřičné otruby, celozrnné obiloviny a výrobky z celozrnné mouky (celozrnný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus).


Tab. 1: Množství rozpustné a nerozpustné vlákniny ve vybraných potravinách15


ma7_2022_37_tab1.jpg

Vláknina a kardiovaskulární onemocnění


Ve vztahu k onemocnění srdce a cév je stěžejní vliv vlákniny na pokles hladiny LDL-cholesterolu. Mechanismus účinku na snížení koncentrace cholesterolu je nejčastěji vysvětlován zvýšenou syntézou žlučových kyselin jako následku zvýšeného vylučování žluči stolicí. Svou úlohu zřejmě opět sehrávají i mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Způsob, jakým vedou k poklesu cholesterolu, není zcela objasněn, pravděpodobně však zvyšují fekální exkreci žlučových kyselin a podporují vychytávání cholesteroly v játrech.

 

Vláknina a redukce hmotnosti


Jak již bylo zmíněno, vláknina může efektivně napomáhat hubnutí. Zpomaluje vyprazdňování žaludku, čímž prodlužuje pocit nasycení, a zvětšuje objem konzumované stravy. Vysoký obsah vlákniny ve stravě je zároveň spojen se sníženou energetickou denzitou potravy. Jednoduše řečeno, i při větším objemu stravy je výsledný energetický příjem nižší. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny mají nižší obsah tuku a déle trvá jejich rozžvýkání. V kontextu toho je důležité konstatovat, že přestože jsou stále velmi populární nízkosacharidové a ketogenní diety, je i v rámci přísnějších redukčních režimů žádoucí zařazovat regulované množství obilovin a dalších potravin bohatých na vlákninu. Celozrnné obiloviny a výrobky z nich patří mezi nejvydatnější zdroje vlákniny a jejich vyřazení znamená velmi ztížené možnosti, jak doporučeného příjmu vlákniny dosáhnout. Příkladem jsou ovesné vločky, které ve 100 g obsahují 10 g vlákniny, kdežto většina druhů zeleniny poskytuje průměrně 2 g vlákniny/100 g.

 

Vláknina a diabetes mellitus


Některé studie ukazují, že strava s vyšším obsahem sacharidů o nižším glykemickém indexu a vysokém obsahu vlákniny má u diabetiků lepší efekt než konvenční dieta i než diety s vyšším obsahem tuků. Zvlášť výrazný efekt je připisován celozrnným obilovinám.

Na druhou stranu existují recentní studie, které prokazují velmi dobrý efekt ketogenních diet v léčbě diabetu. Význam ketogenních diet spočívá především v možnosti užívat menší množství léků, než je tomu v případě konvenčních diabetických diet.

Každopádně potraviny bohaté na vlákninu jsou zároveň cenným zdrojem antioxidantů a dalších sloučenin, které mohou příznivě ovlivňovat rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.

 

Doporučený příjem vlákniny


Podle současných výživových doporučení by příjem vlákniny měl činit 30 g/den, čemuž odpovídá 16 g/1 000 kcal u žen a 12,5 g/1 000 kcal u mužů. Poměr nerozpustné a rozpustné vlákniny by měl být 3 : 1.

Příjem vlákniny nad 60 g/den již nepředstavuje větší přínos, naopak může být spojen s nepříjemnými vedlejšími příznaky (plynatost, bolest břicha, pocity plnosti, zácpa nebo naopak průjem). Příliš vysoký příjem vlákniny může také nepříznivě ovlivnit vstřebávání některých živin, především vápníku, hořčíku, zinku a železa.


Tab. 2: Obsah vlákniny ve vybraných potravinách12


ma7_2022_37_tab2.jpg

Jak zvýšit příjem vlákniny?


  • při nákupu sledujte informace na obalech výrobků a preferujte výrobky s nutričním označením „s vysokým obsahem vlákniny“, což znamená, že ve 100 g potraviny je obsaženo 6 g vlákniny, nebo 3 g vlákniny/100 kcal. Označení „zdroj vlákniny“ říká, že daný výrobek obsahuje 1,5 g vlákniny/100 g nebo 1,5 g vlákniny/100 kcal
  • ovocné a zeleninové šťávy nahraďte čerstvým ovocem a zeleninou. Popřípadě vždy vybírejte 100 % ovocné a zeleninové šťávy, nejlépe připravené z celých kusů ovoce nebo zeleniny, ne z koncentrátů
  • zařazujte kousek zeleniny nebo ovoce ke každému jídlu, vařte s použitím co největšího množství zeleniny; jednotlivé druhy střídejte, jezte pestře
  • čerstvou zeleninu a ovoce jezte ke svačinám namísto nevhodných snacků (sušenky, chipsy, čokoládové tyčinky)
  • nahraďte bílou rýži, chléb a těstoviny celozrnnými variantami, zkoušejte i jiné zdroje komplexních sacharidů bohatých na vlákninu (pohanka, bulgur, quinoa)
  • maso nahraďte minimálně 2× v týdnu luštěninami
  • snažte se masové pokrmy „ředit“ luštěninami (například přidejte luštěniny do sekané nebo karbanátků, mleté maso částečně nahraďte sójovými výrobky)
  • přidávejte luštěniny, ořechy a semena do salátů, pečiva nebo smoothie
  • na zahuštění pokrmů vyzkoušejte brambory, kořenovou zeleninu nebo luštěninové mouky


Ukázkový jídelníček s vysokým obsahem vlákniny

Snídaně: žitný chléb s tvarohovou pomazánkou a bylinkami, rajčata, sklenka 100% džusu

Přesnídávka: 2 plátky knäckebrotu, arašídové máslo, menší banán

Oběd: polévka špenátová, celozrnné těstoviny s boloňskou omáčkou ze sójové drti a hovězího masa, míchaný salát

Svačina: kefírové mléko s lněným semenem a lžící ovesných vloček

Večeře: celozrnná tortilla, bílé fazole s česnekem a cuketou, hlávkový salát


 


Literatura


 

1. Costa, G. T., Guimarães, S. B., Sampaio, H. A. Fructo-oligosaccharide effects on blood glucose: an overview. Acta Cir Bras 27, 3: 279–282, 2012.

2. Della Pepa, G., Vetrani, C., Vitale, M., Riccardi, G. Wholegrain intake and risk of type 2 diabetes: evidence from epidemiological and intervention studies. Nutrients 10, 9: E1288, 2018.

3. Erkkilä, A. T., Lichtenstein, A. H. Fiber and cardiovascular disease risk: how strong is the evidence? J Cardiovasc Nurs 21, 1: 3–8, 2006.

4. Grofová, Z. Vláknina. Med Praxi 6, 4: 206–208, 2009.

5. Kahleová, H. et al. Vegetariánská strava v léčbě diabetu. Praha: Maxdorf, 2013.

6. Kasper, H. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015.

7. Kohout, P. Může strava bohatá na vlákninu předcházet rakovině a infarktu? Interní Med 10, 12: 558–561, 2008.

8. McRae, M. P. Dietary fiber is beneficial for the prevention of cardiovascular disease: an umbrella review of meta-analyses. J Chiropr Med 16, 4: 289–299, 2017.

9. Miyamoto, J., Kasubuchi, M., Nakajima, A. et al. The role of short-chain fatty acid on blood pressure regulation. Curr Opin Nephrol Hypertens 25, 5: 379–383, 2016.

10. Mozaffarian, D., Kumanyika, S. K., Lemaitre, R. N. et al. Cereal, fruit, and vegetable fiber intake and the risk of cardiovascular disease in elderly individuals. JAMA 289, 13: 1659–1666, 2003.

11. Referenční hodnoty pro příjem živin. SPV, 2011.

12. Svačina, Š. et al. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008.

13. Svačina, Š. et al. Poruchy metabolismu a výživy. Praha: Galén, 2010.

14. Tuka, V. Preventivní kardiologie pro praxi. Praha: NOL, 2018.

15. Velíšek, J. Chemie potravin 1. Tábor: Ossis, 1999.

16. Westman, E. C., Tondt, J., Maguire, E., Yancy W. S. Jr. Implementing a low-carbohydrate, ketogenic diet to manage type 2 diabetes mellitus. Expert Rev Endocrinol Metab 13, 5: 263–272, 2018.

17. Wirström, T., Hilding, A., Gu, H. F. et al. Consumption of whole grain reduces risk of deteriorating glucose tolerance, including progression to prediabetes. Am J Clin Nutr 97, 1: 179–187, 2013.

18. Wu, H., Flint, A. J., Qi, Q. et al. Association between dietary whole grain intake and risk of mortality: two large prospective studies in US men and women. JAMA Intern Med 175, 3: 373–384, 2015.

19. Ye, E. Q., Chacko, S. A., Chou, E. L. et al. Greater whole-grain intake is associated with lower risk of type 2 diabetes, cardiovascular disease, and weight gain. J Nutr 142, 7: 1304–1313, 2012.

20. Zhao, Y., Liu, J., Hao, W. et al. Structure-specific effects of short-chain fatty acids on plasma cholesterol concentration in male syrian hamsters. J Agric Food Chem 65, 50: 10984–10992, 2017.

 

Publikováno v časopisu Kazuistiky v angiologii 3–4/2019.