Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Vitaminy a minerální látky v prevenci kardiovaskulárních onemocnění


 

Přestože má úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění (KVO) klesající tendenci, zůstávají KVO v čele s ischemickou chorobou srdeční zodpovědné za polovinu všech úmrtí v ČR. Rizikové faktory KVO, mezi něž se na první místa řadí i výživové faktory, jsou dobře známé. Nadměrný příjem nasycených tuků, soli, cukru, alkoholu, nízký příjem vlákniny a antioxidačně působících látek spolu s nízkou pohybovou aktivitou, kouřením a dalšími negativními vlivy životního stylu tvoří pozadí pro rozvoj KVO. Oproti tomu vhodná skladba přijímaných mastných kyselin, vlákniny, antioxidantů, umírněný příjem soli a alkoholu působí protektivně. Značná pozornost je také v rámci primární i sekundární prevence věnována vitaminům a minerálním látkám. Studií na dané téma byla provedena řada, nicméně výsledky jsou mnohdy protichůdné a nejednoznačné. Samozřejmě je třeba brát v úvahu mnoho proměnných, jako je výběr účastníků, design studie, množství nebo biologická forma dané látky atp.

V prevenci a léčbě KVO je největší úloha připisována antioxidačním vitaminům (vitaminu A, E, C, β-karotenu), vitaminu D, kyselině listové a kyselině nikotinové.


Multivitaminové doplňky stravy


Přestože vyvážená strava poskytuje dostatek všech vitaminů a minerálních látek, jeví se jako efektivní a také pohodlné přistoupit k podávání výživových doplňků. Multivitaminové/multiminerálové přípravky jsou zřejmě nejčastěji využívanou skupinou. Tomuto tématu byla věnována řada studií, bohužel bez jednoznačných výsledků. Některé studie prokázaly snížené riziko infarktu a smrti při užívání multivitaminů, jiné však odhalují, že multivitaminy na snížení KVO rizik a úmrtnosti vliv nemají. Například několik let trvající randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie Physicians Health Study II (PHS II) neprokázala jejich přínos na snížení celkové nebo kardiovaskulární mortality. Užívání multivitaminů u 14 tisíc mužů-lékařů nevedlo ani k nižšímu výskytu mrtvice, ani městnavého srdečního selhání. Oproti tomu studie sledující vliv užívání multivitaminů u žen z roku 2015 ukázala, že pravidelné užívání multivitaminových doplňků po dobu tří let snižuje riziko úmrtí na KVO o 35 %.

Zdůrazňována je však spíše potřeba informovat širokou veřejnost, aby omezila zbytečnou spotřebu výživových doplňků a výdaje za ně. Vzhledem k tomu, že multivitaminy nepodléhají tak přísné kontrole jako léčiva, může se stát, že obsah některých složek je vyšší či nižší, než je deklarováno na obale produktu. Nelze také opomenout, že dlouhodobé nadužívání některých doplňků stravy může mít potencionální nepříznivé účinky.

 

Vitamin D


Skupina vitaminů D zahrnuje řadu biologicky aktivních látek označovaných jako kalciferoly. Vzhledem k množství a povaze účinků je vitamin D řazen mezi hormonálně aktivní látky. Biologicky nejaktivnějším metabolitem vitaminu D je 1,25-dihydroxyvitamin D3 (kalcitriol). Příjem vitaminu D potravou je nízký, činí pouze 10 %. Hlavním zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Hormonálně aktivní kalcitriol zprostředkovává svůj účinek vazbou na jaderný receptor. Receptory pro vitamin D se nacházejí v převážné většině buněk lidského organismu a jejich přítomnost v mnoha různých tkáních vysvětluje četné fyziologické funkce vitaminu D. Kalcitriol tedy zdaleka nesehrává jen úlohu v homeostáze vápníku a fosfátů, ale jeho působnost je mnohem širší. V závislosti na typu cílové tkáně má také účinky neuromuskulární, imunomodulační a kardiovaskulární, využívány jsou i jeho účinky antiproliferační a antiangiogenní. Nedostatečná aktivace receptoru způsobená nízkou hladinou vitaminu D může vést k mnoha poruchám metabolickým, imunologickým a kardiovaskulárním. Ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním souvisí nízká hladina vitaminu D s vyšším výskytem hypertenze, koronárního postižení a kardiomyopatie. Vitamin D byl také významným prediktorem celkové mortality. Prokázána byla také souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D a závažností akutních i chronických forem ischemické choroby srdeční.

Vzhledem k mnohostrannému účinku vitaminu D a četnosti jeho deficience se nabízí jako cesta řešení jeho suplementace. Nicméně nedávné metaanalýzy a randomizované klinické studie nezjistily příznivý účinek doplňků vitaminu D na kardiovaskulární zdraví. Na základě toho nelze v současné době doporučit suplementaci vitaminem D za účelem prevence KVO v dávkách nad rámec nutričních doporučení (600 až 800 IU).


Kyselina listová


Kyselina listová patří do skupiny vitaminu B. Výsledky studií ukazují, že zvýšené hladiny homocysteinu v séru jsou spojeny se zvýšeným výskytem KVO. Vysoká hladina homocysteinu je totiž považována za rizikový faktor aterosklerózy, zvýšení plazmatické hladiny homocysteinu o každých 5 µmol/l je spojeno s významným zvýšením rizika koronárních onemocnění. Rozsáhlá meta analýza studií z roku 2016 prokázala ve skupinách s doplněním kyseliny listové o 10 % nižší riziko cévní mozkové příhody a o 4 % riziko KVO. Vyšší přínos ze substituce byl pozorován u osob s nižšími plazmatickými hladinami folátů a bez předchozí epizody KVO. Jiná metaanalýza studií z roku 2017 potvrdila účinnost suplementace kyselinou listovou v prevenci cévní mozkové příhody i u pacientů s KVO.

Zdroje kyseliny listové: hovězí a vepřová játra, vlašské ořechy, celozrnné pečivo, čočka, chřest, špenát, petrželová nať, kapusta, pomeranče.

ma7_2022_34_obr3.jpg

Vitamin E


Mezi vitaminy E se řadí několik látek odvozených od tokolu a tokotrienolu. Základní látkou je α-tokoferol, ale známý je i β-tokoferol, γ-tokoferol a δ-tokoferol. Tokoferol působí in vivo jako jeden z nejúčinnějších antioxidantů. Svým účinkem brání vzniku oxidovaného LDL-cholesterolu v plazmě, který představuje významný rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy. Příznivé výsledky přinesly v minulosti studie zejména v sekundární prevenci. Například studie PHS II. a SU.VI.MAX, hodnotící význam suplementace vitaminem E spolu s dalšími vitaminy a antioxidanty, ale jednoznačně nepotvrdily žádný významný kardiovaskulární přínos. V současnosti tedy neexistuje dostatek důkazů pro podávání suplementace vitaminem E v primární prevenci, důraz je kladen především na význam vyvážené stravy s dostatečným příjmem přirozených antioxidačních látek z běžných potravin.

Zdroje vitaminu E: vlašské ořechy, burské ořechy, řepkový olej, olej z obilných klíčků.


Vitamin C


Vitamin C je esenciální, ve vodě rozpustný vitamin, který zasahuje do mnoha biochemických dějů. Je považován za ideální antioxidant, ve vztahu ke KVO se uplatňuje především jeho preventivní působení proti oxidaci LDL-cholesterolu. Vedle jeho antioxidační aktivity se spolupodílejí i jiné mechanismy, jako je inhibice adheze leukocytů k endotelu a ovlivňování endotelové dysfunkce. Tento efekt je zvlášť vyjádřen u osob s přítomným koronárním postižením a u kuřáků. Navíc se ukázalo, že vitamin C zlepšuje produkci oxidu dusnatého v endotelu, který působí vazodilatačně a snižuje krevní tlak.

Zdroje vitaminu C: rakytníkové plody (šťáva), paprika, brokolice, černý rybíz, angrešt, růžičková a kadeřavá kapusta.

ma7_2022_34_obr2.jpg

Kyselina nikotinová a její amid – niacin


Termín niacin zahrnuje celou skupinu příbuzných látek tvořených kyselinou nikotinovou, jejím amidem a jejich deriváty. Kyselina nikotinová a její amid jsou v přírodě hojně rozšířeny, lidské tělo si dokáže vytvářet niacin i z aminokyseliny tryptofanu. Z těchto důvodů se užívá jednotka niacin-ekvivalent, přičemž 1 jednotka je rovna 60 mg tryptofanu. Terapeuticky podávané vysoké dávky kyseliny nikotinové mají hypolipidemický efekt. Dochází k poklesu celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, lipoproteinu (a) a k vzestupu HDL-cholesterolu. Jak například prokázala studie ARBITER 2, vedl niacin v kombinaci s dalšími hypolipidemiky ke zpomalení progrese aterosklerózy. Oproti tomu metaanalýza z roku 2017 uvádí, že léčba niacinem sice vede k vzestupu HDL-cholesterolu, celková mortalita však ovlivněna nebyla.

Zdroje kyseliny nikotinové: játra, maso, rýže, čočka, kvasnice.

 

Antioxidanty


Volné kyslíkové radikály a další reaktivní molekuly kyslíku (ROS; reactive oxygen species) jsou běžnými produkty buněčného metabolismu, ovšem jejich vysoké hladiny vedou k oxidačnímu stresu a možnému poškození buněk. Nadprodukce ROS se spolupodílí na patofyziologii různých kardiovaskulárních poruch, včetně aterosklerotických změn stěny cévní, srdeční hypertrofie, kardiomyopatie, srdečního selhání, ischemie a infarktu myokardu. Z těchto důvodů se pozornost obrací k antioxidačně působícím látkám, které mohou zabránit poškození buněk snížením produkce ROS. Rozhodující úlohu v urychlení procesu aterosklerózy zřejmě sehrává oxidovaný LDL-cholesterol.

Mezi látky antioxidační povahy patří polyfenoly (flavonoidy, antokyany, kumariny), karotenoidy a tokoferoly (vitamin E). Silnou antioxidační aktivitu vykazuje také vitamin E, C, zinek a selen. Antioxidačně působící látky v rostlinách mají za úkol chránit rostliny před nepříznivými klimatickými vlivy, některé z nich mají i insekticidní účinky a účastní se procesu fotosyntézy.

Od suplementace antioxidačně působícími vitaminy se slibovalo mnoho, zejména ve vztahu k prevenci a léčbě civilizačních a nádorových onemocnění. Bohužel prováděné studie poskytují rozporuplné výsledky a současné poznatky nepotvrzují teorie, že by suplementace antioxidanty mohla být využitelná v prevenci KVO.

Zajímavostí je, že příjem antioxidantů má příznivý vliv pouze v případě, že jsou přijímány v přirozené formě, příjem ve formě doplňků stravy je vhodný pouze v opodstatněných případech a může být i ohrožující. Na základě studií bylo zjištěno, že zvýšený příjem antioxidantů beta-karotenu a selenu může zvyšovat riziko nádorového bujení u kuřáků. Důvodem, proč fungují především antioxidanty z ovoce a zeleniny, je to, že v ovoci a zelenině se nacházejí i další příznivě působící látky, jako jsou vitaminy, minerální látky, širší spektrum fytochemikálií a vlákniny.


Literatura


1. Sultan, S., Murarka, S., Hahangir, A. et al. Vitamins for cardiovascular diseases: Is the expense justified? Cardiol Rev 25, 6: 298–308, 2017.

2. Bailey, R. L., Fakhouri, T. H., Park, Y. et al. Multivitamin-mineral use is associated with reduced risk of cardiovascular disease mortality among women in the United States. J Nutr 145, 3: 572–578, 2015.

3. Watkins, M. L., Erickson, J. D., Thun, M. J. et al. Multivitamin use and mortality in a large prospective study. Am J Epidemiol 152, 2: 149–162, 2000.

4. Holmquist, C., Larsson, S., Wolk, A., de Faire U. Multivitamin supplements are inversely associated with risk of myocardial infarction in men and women – Stockholm Heart Epidemiology Program (SHEEP). J Nutr 133, 8: 2650–2654, 2003.

5. Neuhouser, M. L., Wassertheil-Smoller, S., Thomson, C., Aragaki, A. et al. Multivitamin use and risk of cancer and cardiovascular disease in the Women's Health Initiative cohorts. Arch Intern Med 169, 3: 294–304, 2009.

6. Rautiainen, S., Akesson, A., Levitan, E. B. et al. Multivitamin use and the risk of myocardial infarction: a population-based cohort of Swedish women. Am J Clin Nutr 92, 5: 1251–1256, 2010.

7. Reddy Vanga, S., Good, M., Howard, P. A., Vacek, J. L. Role of vitamin D in cardiovascular health. Am J Cardiol 106, 6: 798–805, 2010.

8. Pilz, S., März, W., Wellnitz, B., Seelhorst, U. et al. Association of vitamin D deficiency with heart failure and sudden cardiac death in a large cross-sectional study of patients referred for coronary angiography. J Clin Endocrinol Metab 93, 10: 3927–3935, 2008.

9. Heravi, A. S., Michos, E. D. Vitamin D and calcium supplements: helpful, harmful, or neutral for cardiovascular risk? Methodist Debakey Cardiovasc J 15, 3: 207–213, 2019.

10. Zittermann, A., Pilz, S. Vitamin D and cardiovascular disease: An Update. Anticancer Res 39, 9: 4627–4635, 2019.

11. Li, Y., Huang, T., Zheng, Y. et al. Folic acid supplementation and the risk of cardiovascular diseases: A meta-analysis of randomized controlled trials. J Am Heart Assoc 5, 8: e003768, 2016.

12. Tian, T., Yang, K. Q., Cui, J. G. et al. Folic acid supplementation for stroke prevention in patients with cardiovascular disease. Am J Med Sci 354, 4: 379–387, 2017.

13. Hercberg, S., Galan, P., Preziosi, P. et al. The SU.VI.MAX Study: a randomized, placebo-controlled trial of the health effects of antioxidant vitamins and minerals. Arch Intern Med 164, 21: 2335–2342, 2004.

14. Boushey, C. J., Beresford, S. A., Omenn, G. S., Motulsky, A. G. A quantitative assessment of plasma homocysteine as a risk factor for vascular disease. Probable benefits of increasing folic acid intakes. JAMA 274–13: 1049–1057, 1995.

15. Taylor, A. J., Sullenberger, L. E., Lee, H. J. et al. Arterial biology for the investigation of the treatment effects of reducing cholesterol (ARBITER) 2: a double-blind, placebo-controlled study of extended-release niacin on atherosclerosis progression in secondary prevention patients treated with statins. Circulation 110, 23: 3512–3517, 2004.

16. Siti, H. N., Kamisah, Y., Kamsiah, J. The role of oxidative stress, antioxidants and vascular inflammation in cardiovascular disease (a review). Vascul Pharmacol 71: 40–56, 2015.

17. Bielli, A., Scioli, M. G., Mazzaglia, D. et al. Antioxidants and vascular health. Life Sci 143: 209–216, 2015.

18. Jain, A. K., Mehra, N. K., Swarnakar, N. K. Role of antioxidants for the treatment of cardiovascular diseases: challenges and opportunities. Curr Pharm Des 21, 30: 4441–4455, 2015.

19. Garg, A., Sharma, A., Krishnamoorthy, P. et al. Role of niacin in current clinical practice: a systematic review. Am J Med 130, 2: 173–187, 2017.

20. Sunkara, A., Raizner, A. Supplemental vitamins and minerals for cardiovascular disease prevention and treatment. Methodist Debakey Cardiovasc J 15, 3: 179–184, 2019.

21. Sedláček, P., Langmajerová, J., Zloch, Z. Aktuální poznatky o významu antioxidantů ve výživě. Výživa a potraviny 5, 2013. (online: http://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2015/09/vyziva-5-2013.pdf)

22. Moser, M. A., Chun, O. K. Vitamin C and heart health: a review based on findings from epidemiologic studies. Int J Mol Sci 17, 8: E1328, 2016.

 

Publikováno v časopisu Kazuistiky v angiologii 2/2020.