Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky
banner_lednice-kopie.jpg

Angio Lednice 2021

27. česko-slovenské angiologické sympozium – covid-19 úvodním tématem


 

 

„Máme za sebou trochu podivný rok, který většina z nás prožila podstatně jinak, než čekala. A to jak pracovně, tak osobně. Ve všech zmatcích a stresech současné doby nám poměrně rychle uplynul i čas od posledního česko-slovenského angiologického sympozia, které jsme si kupodivu mohli užít osobně, jen v jiném, pozdějším termínu.“ Těmito slovy nás v pozvánce k letošnímu jednání angiologů v Lednici zvali za organizátory konference doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. a MUDr. Jiří Matuška. Loňské 26. angiologické dny totiž byly jednou z posledních lékařských konferencí, která se uskutečnila v roce 2020 a letošní 27. pak jednou z prvních po dlouhém zákazu konferencí, jež přinesla vládní opatření loňského a letošního roku.

            Infekcí virem SARS-CoV-2 a onemocněním covid-19 se zabývají prakticky všechna média, od Blesku po Zpravodaj obce Prysk, diskutují o něm důchodci i řidiči tramvají. Bohužel. Naštěstí diskusi o této virové pneumonii (která přináší také významně zvýšené riziko trombotických komplikací) vedou také odborníci – pneumologové, obezitologové, geriatři, diabetologové a angiologové. Je osvěžující sledovat po celospolečenské hysterii racionální diskusi na odborné úrovni. Není divu, že, vzhledem k aktuálnosti problematiky, byl první blok angiologického sympozia věnován právě cévním komplikacím onemocnění covid-19.

 

S trombotickými komplikacemi covid-19 má zkušenost již většina angiologických pracovišť

Pravděpodobný mechanismus vzniku trombotických komplikací u covid-19 zahrnuje endoteliální dysfunkci (a to jak přímé poškození buněk virem, tak tkáňovou hypoxii), leukocytární infiltraci (neutrofily, adhezivní molekuly, cytokiny (IL-2, IL-6, INF gama) i aktivaci komplementu. Zvýšení antifosfolipidových protilátek není signifikantní a v akutní fázi onemocnění není možné jej využít jako screeningový nástroj. Zaznamenán byl vyšší výskyt heparinem indikované trombocytopenie a zvýšený výskyt trombotických komplikací při ECMO.3

            MUDr. Tomáš Hauer z Nemocnice v Českých Budějovicích prezentoval své zkušenosti s léčbou trombóz u pacientů s onemocněním covid-19. Připomněl, že onemocnění covid-19 je asociováno s trombotickými komplikacemi a že zásah onemocněním covid-19 zvýšil počty prováděných trombolýz a na příkladu několika pacientů rozlišil hlavní příklady trombóz referovaných při onemocnění covid-19. Vaskulární komplikace mohou zasáhnout jak nemocné s již preexistujícími lézemi, tak pacienty, kteří byli dosud vaskulárně zcela zdrávi. Podle zkušeností jeho pracoviště, ti, kdo měli preexistující cévní léze, dopadli ve výsledku většinou lépe.1

 

Očkování proti covid-19 a trombózy

Ke konci srpna 2021 bylo v ČR vykázáno 11 405 818 užitých očkovacích dávek proti covid-19 a naočkováno téměř 6 milionů osob. Dominuje vakcína Comirnaty (9,4 milionu dávek) nad Spikevax (0,9 milionu), Vaxzevria (0,8 milionu) a COVID-19 Vaccine Janssen (0,2 milionu).3

            K 24. 8. 2021 bylo dle údajů SÚKL hlášeno celkem 7 864 případů nežádoucích účinků. Nejčastěji (4 832 případů) se jedná o celkové příznaky a reakce v místě aplikace (zahrnující velkou škálu nežádoucích účinků od horečky, zimnice, únavy, slabosti, po bolesti různého typu, reakce v místě vpichu ad.).4 Praxe ukazuje, že počet nežádoucích účinků bude vyšší, protože nejsou důsledně hlášeny do systému.

            Celkem 604 hlášených případů v ČR se týkalo ovlivnění cévního systému. Referovány byly např. chladné okrajové části končetin, zvýšení, snížení či kolísání krevního tlaku, návaly horka, bledost, kolaps, hluboká žilní trombóza, povrchová tromboflebitida, angioedém, hematom a syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS). Pro vektorové vakcíny Vaxzevria a COVID-19 Vaccine Janssen byla potvrzena příčinná souvislost se vznikem tohoto účinku. Projevuje se současným vznikem trombózy a sníženým počtem krevních destiček. Vyvíjí se obvykle do tří týdnů po očkování. Většina nahlášených případů byla u osob do 60 let věku.4

            Z hlediska trombotických komplikací největší obavy vzbudila vakcína Vaxzevria (AstraZeneca). V souvislosti s touto vakcínou bylo hlášeno v rámci EU několik úmrtí na trombotické komplikace. K 31. 3. 2021 šlo dle EMA o 79 hlášených trombotických komplikací asociovaných s trombocytopenií, jednalo se o 51 žen a 28 mužů (úmrtí 13 žen a 6 mužů). Četnost dosáhla 1,1/100 000 pro věkovou skupinu 20–29 let a 0,2/100 000 osob pro věkovou skupinu 60–69 let.3

            Winton Centre for Risk and Evidence Communication University Cambridge k tomu připravil přehledné schéma balancující na jedné straně snížení rizika hospitalizace na jednotce intenzivní péče (potenciální benefit očkování), a na druhé riziko vzniku trombózy (potenciální riziko očkování). Tento poměr se mění v závislosti na aktuální incidenci infekce koronavirem a věku pacienta. Rozdíly dobře ilustrují obrázky 1 a 2 založené na datech z Velké Británie z února 2021 (incidence 419/100 000 osob/týden) a dubna 2021 (42/100 000 osob/týden).5


a2021_25_angiolednice_obr1.png

Obr. 1: Poměr benefitu (snížení rizika hospitalizace na JIP) a rizika (krevní sraženiny) vakcinace v závislosti na věku (únor 2021)5

 


a2021_25_angiolednice_obr2.png

Obr. 2: Poměr benefitu (snížení rizika hospitalizace na JIP) a rizika (krevní sraženiny) vakcinace v závislosti na věku (duben 2021)5


Trombotické komplikace vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) zahrnují nejčastěji trombózu v atypických lokalizacích současně s trombocytopenií. V případě trombózy splavů byla prokázána incidence 1 : 100 000, ohroženější jsou ženy ve věku pod 35 let. Mezi rizikové faktory patří pravděpodobně těhotenství a užívání hormonální antikoncepce. Mezi projevy zaznamenáváme bolest hlavy nereagující na analgetika (horší vleže a v předklonu), rozmazané vidění, nauzea, zvracení, dysartrie, parézy a epiparoxysmy. Popsány byly např. arteriální trombózy, trombóza žil dolních končetin a trombóza v. portae. Laboratorně můžeme zachytit trombocytopenii a vysokou hladinu autoprotilátek proti destičkovému faktoru 4.3,6

            K dubnu 2021 evidovala Evropská léková agentura (EMA) na 34 milionů podaných dávek vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) 169 případů trombózy žilních splavů a 53 případů trombózy splanchniku. V případě vakcíny Comirnaty (Pfizer) bylo zaznamenáno na 54 milionů podaných dávek celkem 35 případů trombózy CNS, v případě Spikevax (Moderna) na 4 miliony podaných dávek 5 případů trombózy žilních splavů a v případě COVID-19 Vaccine Janssen (JnJ) pak na 7 milionů podaných dávek 6 případů trombózy žilních splavů a splanchniku.3,7

 

Covid-19, plicní embolie a hluboká žilní trombóza

Plicní embolie je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Roční incidence plicní embolie je 39–115/100 000 obyvatel a v roce 2004 zemřelo na plicní embolii v šesti zemích EU (reprezentujících 454,4 milionu osob) 370 000 osob (0,08 %).8,9

            Aktuálně platná guidelines Evropské kardiologické společnosti řadí infekce mezi střední rizikové faktory plicní embolie (OR 2–9). V tomto ohledu je třeba hodnotit i infekci virem SARS-CoV-2 a zohlednit ji v kontextu ostatních případných rizikových faktorů.8,9

            Klíčové patofyziologické příčiny rozvoje hluboké žilní trombózy jsou imobilizace, dehydratace a aktivace endotelu a trombocytů. K nim se pak přidávají v případě infekce ještě specifické vlastnosti případného infekčního agens. V případě bakteriální infekce je doloženo zvýšené riziko, nejsilnější během prvních dvou týdnů po nástupu infekce (s časem klesá), v případě pacientů hospitalizovaných s infekcí je incidence rate ratio 12 (oproti jedincům bez infekce) a u ambulantně léčených pacientů pak IRR 4.10 Obecně je u virových infekcí riziko trombózy vyšší než u infekcí bakteriálních. Vzhledem k destrukci buněk při virové infekci vzniká pravděpodobně vyšší potenciál k rozvoji autoprotilátek, vč. antifosfolipidových.8 Virové infekce jsou různorodější v potenciálu způsobit trombózu. U infekce CMV je uváděno zvýšení relativního rizika na trojnásobek (RR 3), u hepatitidy C jen mírné zvýšení (RR 1,3) a chřipka (H1N1) prakticky toto riziko nezvyšuje (RR 0,5–3), jiné infekce jej mohou zvyšovat významně.

            V případě nemocných se SARS-CoV-2 pneumonií s těžkým průběhem onemocnění byl žilní tromboembolismus prokázán u 10–40 % pacientů, při aktivním screeningu u pacientů umístěných na JIP pak až u 80 %.8

            U pacientů s covid-19 nalézáme v laboratorním nálezu často zvýšené hodnoty D-dimerů (nad 200 µg/l), trombocytopenii a mírně prodloužený protrombinový čas. Zaznamenávána je i pozitivita antifosfolipidových protilátek (byť v menším titru než u pacientů s antifosfolipidovým syndromem). Ty se vyskytují často přechodně u nemocných s akutní infekcí či onkologickým onemocněním a i jejich přechodná přítomnost může být spojena s vyšším rizikem trombózy.

            Guidelines ISHT doporučují preventivní podávání LMWH u všech nemocných se SARS-CoV-2 s nutností hospitalizace (vyjma případů aktivního krvácení a trombocytopenie pod 25×109/l.8,11 U pacientů s covid-19 je nutné monitorovat stav koagulace. U hospitalizovaných nemocných s covid-19 je doporučována preventivní dávka 0,05 až 0,1 ml/10 kg enoxaparinu/nadroparinu 1× denně. U nemocných v těžším stavu s nutností hospitalizace na JIP je vhodná dávka 0,1 ml/kg 1–2× denně. U nemocných s prokázanou VTE pak je doporučena plná antikoagulační terapie pomocí LMWH s korekcí na anti XA (0,6–0,8).8

 

Covid-19 a akutní ischemické příhoda

Akutní ischemická mozková příhoda je život ohrožující komplikací onemocnění covid-19. Incidence akutní ischemické mozkové příhody u pacientů s covid-19 je na základě analýzy observačních studií udávána 1,2 % (při průměrném věku pacientů v analyzovaných studiích 63,4±13,1 roku). Průměrná zaznamenaná doba mezi projevem symptomů covid-19 a ischemickou mozkovou příhodou je 10±8 dne a NIHSS skóre 19±8. Laboratorně nejčastěji zaznamenáváme zvýšenou hodnotu D-dimeru (9,2±14,8 mg/l) a fibrinogenu (5,8±2 g/l). V řadě případů je zachycována také pozitivita antifosfolipidových protilátek.13 Často se jedná o závěr velké tepny. Úmrtnost v těchto případech dosahuje až 38 %.12,13

 

Literatura


1. Hauer, T. Covid-19 asociované tepenné a žilní trombózy: intervence a dlouhodobý follow-up. Přednáška na 27. česko-slovenské angiologické sympozium, Lednice, 29.–30. 8. 2021.

2. Gatto, M., Perricone, C., Tonello, M. et al. Frequency and clinical correlates of antiphospholipid antibodies arising in patients with SARS-CoV-2 infection: findings from a multicentre study on 122 cases. Clin Exp Rheumatol 38, 4: 754–759, 2020.

3. Horáková, J. Trombotické komplikace provázející vakcinaci proti covid-19. Přednáška na 27. česko-slovenské angiologické sympozium, Lednice, 29.–30. 8. 2021.

4. Přehled: Nahlášená podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covid-19. SÚKL. (online: https://www.sukl.cz/tydenni-zpravy-o-prijatych-hlasenich-podezreni-na-nezadouci) [cit. 5. 9. 2021]

5. Latest data form the MHRA on blood clots associated with the Astra Zeneca COVID-19 vaccine. 6. 5. 2021. (online: https://wintoncentre.maths.cam.ac.uk/news/latest-data-mhra-blood-clots-associated-astra-zeneca-covid-19-vaccine/) [cit. 5. 9. 2021]

6. Signal assessment report on embolic and thrombotic events (SMQ) with COVID-19 Vaccine AstraZeneca. 24. 5. 2021. (https://www.ema.europa.eu/en/documents/prac-recommendation/signal-assessment-report-embolic-thrombotic-events-smq-covid-19-vaccine-chadox1-s-recombinant-covid_en.pdf) [cit. 5. 9. 2021]

7. Cines, D. B., Bussel, J. B. SARS-CoV-2 vaccine-induced immune thrombotic thrombocytopenia. N Engl J Med 383, 23: 2254–2256, 2021.

8. Ambrož, D. Plicní embolie a následná léčba – konsekvence k infekci koronavirem SARS-CoV-2. Přednáška na 27. česko-slovenské angiologické sympozium, Lednice, 29.–30. 8. 2021.

9. Konstantinides, S. V., Meyer, G., Becattini, C. et al. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS). Eur Heart J 41, 4: 543–603, 2020.

10. Schmidt, M., Horvath-Puho, E., Thomsen, R. W. et al. Acute infections and venous thromboembolism. J Intern Med 271, 6: 608–618, 2012.

11. Thachil, J., Tang, N., Gando, S. et al. ISTH interim guidance on recognition and management of coagulopathy in COVID-19. J Thromb Haemost 18, 5: 1023–1026, 2020.

12. Lubanda, J.-C. Covid-19 a ischemický iktus u pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19. Přednáška na 27. česko-slovenské angiologické sympozium, Lednice, 29.–30. 8. 2021.

13. Tan, Y.-K., Goh, C., Leow, A. S. T. et al. COVID-19 and ischemic stroke: a systematic review and meta-summary of the literature. J Thromb Thrombolysis 50, 3: 587–595, 2020.


logo-barevne-inz-online-png.png

Byli jsme u toho


 

V krásném prostředí jihomoravské Lednice se na konci srpna uskutečnilo jedno z prvních setkání probíhající kongresové sezóny 27. česko-slovenské angiologické sympozium.

Z hojné účasti bylo patrné, že lékaři i vystavovatelé se na opětovné osobní setkání těšili. Atmosféra byla i přes trvající vládní omezení uvolněná a lehce prázdninová. V sále a poté i v kuloárech probíhaly živé odborné i společenské diskuse.

Všem, kteří se zastavili na našem prezentačním stánku, bychom rádi poděkovali a těšíme se na další příležitost Vás osobně potkat.


ma2_2021_7_obr1.jpg

MUDr. Jiří Matuška, doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. a MUDr. Miroslav Chochola během slavnostního zahájení sympozia

ma2_2021_7_obr2.jpg

Členové teamu Kazuistiky v angiologii

ma2_2021_7_obr4k.jpg

Sympozium probíhalo v krásných prostorách jízdárny zámku Lednice

ma2_2021_7_obr3.jpg

Sympozium probíhalo v krásných prostorách jízdárny zámku Lednice



 


Z historie česko-slovenských angiologických dnů


 

V červnu 1995 nově vzniklá Angiologická společnost poprvé uspořádala dvoudenní, postgraduálně zaměřené angiologické sympozium v lázeňském městě Poděbrady. Byla tak založena tradice další angiologické akce, která si našla své místo v kalendáři a stala se významným příspěvkem v systému kontinuálního vzdělávání v angiologii. Prvních sedm sympozií se konalo v Poděbradech. Od roku 2002 se z podnětu dr. J. Matušky a dr. J. Stráníka přesunuly na jižní Moravu a začaly se pak pořádat na různých místech republiky. Od roku 2007 se ustálily jako společná akce České a Slovenské angiologické společnosti a místem konání jsou města v regionu jižní Moravy. Sympozia tak svým umístěním představují určitou protiváhu k Angiologickým dnům, které se konají tradičně v Praze


ma2_2021_4_obr1.jpeg

MUDr. Jiří Matuška zahajuje 22. ročník sympozia v roce 2016

ma2_2021_4_obr2.jpeg

Multifunkční centrum zámku Lednice je umístěno v rekonstruovaných prostorách zámeckých jízdáren


Angiologická sympozia s postgraduální tematikou (od roku 2007 název Česko-slovenská angiologická sympozia s postgraduální tematikou)

 

Rok Město Místo Datum
1995 Poděbrady Lázeňská kolonáda 15.–16. 6.
1996 Poděbrady Lázeňská kolonáda 20.–21. 6.
1997 Poděbrady Lázeňská kolonáda 19.–20. 6.
1998 Poděbrady Lázeňská kolonáda 19.–20. 6.
1999 Poděbrady Lázeňská kolonáda 17.–18. 6.
2000 Poděbrady Lázeňská kolonáda 15.–16. 6.
2001 Poděbrady Lázeňská kolonáda 14.–15. 6.
2002 Valtice Zámek 13.–14. 6.
2003 Valtice Zámek 19.–20. 6.
2004 Ostrava Hotel Imperial 16.–18. 6.
2005 Valtice Zámek 16.–17. 6.
2006 Libverda Centrum duchovní obnovy 15.–16. 6.
2007 Piešťany Centrum Fontána 15.–16. 6.
2008 Třeboň Lázně Aurora 12.–13. 6.
2009 Valtice Zámek 10.–12. 6.
2010 Valtice Zámek 16.–18. 6.
2011 Valtice Zámek 8.–10. 6.
2012 Mikulov Hotel Galant 19.–21. 9.
2013 Mikulov Hotel Galant 6.–7. 6.
2014 Mikulov Hotel Galant 19.–20. 6.
2015 Lednice Zámek 18.–19. 6.
2016 Lednice Zámek 18.–19. 6.
2017 Lednice Zámek 18.–19. 6.
2018 Lednice Zámek 21.–23. 6.
2019 Lednice Zámek 21.–23. 6.
2020 Lednice Zámek 30.–31. 8.
2021 Lednice Zámek 29.–30. 8.

 

Literatura


Roztočil, K. 25 let České angiologické společnosti, 1993–2018. Semily: GEUM, 2019.


Karel Roztočil

25 let České angiologické společnosti 1993–2018


 

Rok 2018 byl spojen s řadou výročí, která jsme si v průběhu roku připomínali. Vedle událostí celostátního významu proběhlo bez pozornosti hromadných sdělovacích prostředků i jedno jubileum, týkající se angiologie v naší zemi – 25 let od vzniku České angiologické společnosti. Zakulacené „stříbrné“ výročí je příležitostí k malému ohlédnutí za uplynulými lety. Historii angiologie u nás věnoval svou knihu MUDr. Karel Roztočil, CSc. V roce 2019 ji vydalo Nakladatelství GEUM.

 

ISBN 978-80-87969-44-1, A5, 112 stran, brožovaná. Knihu je možné zakoupit v eshopu nakladatelství.

 

 

 

eshop

ma2_2021_3_obr1.jpeg

Zámek Lednice


 

 

Zámek Lednice je významnou novogotickou památkou, jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Pro unikátní spojení architektonické památky a okolní člověkem formované krajiny byl v roce 1996 celý lednicko-valtický areál zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Dnešní vzhled zámku pochází tedy z let 1846–1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro honosná setkání evropské šlechty byly určeny především reprezentační sály v přízemí, soukromé pokoje Lichtensteinů byly umístěny v prvním patře zámku.

            Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem s řadou romantických staveb. Unikátní stavbou je také zámecký skleník, vybudovaný z původní dřevěné oranžerie v roce 1842. Samonosná konstrukce skleníku je jištěna železolitinovými sloupy s ozdobnými prvky.

            Multifunkční konferenční centrum zámku je umístěno v prostorách bývalých koníren. V Lednici byl od konce 17. století součástí zámeckého areálu monumentální „zámek hřebců“. Představy knížete Karla Eusebia z Liechtensteina byly přeneseny do projektu, který na východní straně zámku začal realizovat Johann Bernard Fischer z Erlachu na přelomu let 1687/1688. Původně byly konírny navrženy na půdorysu čtyřúhelníku na ose starých koníren. V letech 1690/1691 povolal kníže Johann Adam z Liechtensteina italského projektanta Domenica Martinelliho, který dotvořil prostory koníren v duchu dobového vkusu. K realizaci čtvrtého křídla nedošlo, teprve koncem 18. století byla dostavěna dvě menší křídla navazující na západní a východní křídlo objektu, která objekt prostorově uzavřela. Komplex jízdáren je nejstarší původní dochovanou částí zámeckého areálu v Lednici.


ma2_2021_2_obr1b.jpg

Obnovené prostory zámecké konírny a jízdárny

ma2_2021_2_obr2b.jpg

Zámek Lednice patří k nejnavštěvovanějším novogotickým památkám v naší zemi


Program akce


Neděle 29. 8. 2021 Jízdárna

 

13.00–13.10               Zahájení sympozia

13.10–14.55               Sekce 1 – Cévy a infekce covid-19

Předsedající: MUDr. Miroslav Chochola, CSc. (Praha)


1. Covid-19 asociované tepenné a žilní trombózy: intervence a dlouhodobý follow-up

            MUDr. Tomáš Hauer (České Budějovice) (15 min.)

2. Trombotické komplikace po očkování proti covid-19 (15 min.)

            MUDr. Johana Horáková (Praha)

3. Plicní embolie a covid-19

            MUDr. David Ambrož (Praha)

4. Covid-19 a ischemický iktus u pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19: kazuistika (15 min.)

            doc. MUDr. Jean-Claude Lubanda, Ph.D. (Praha)

5. Heparinem indukovaná trombocytopenie jako komplikace léčby tromboembolie při onemocnění covid-19 (15 min.)

            doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D. (Plzeň)

6. Trombóza aorty a jejích větví u pacientů s infekcí covid-19 (15 min.)

            MUDr. David Ručka, Ph.D. (Bratislava)

Diskuse (15 min.)

 

14.55–15.30               Sekce 2 – Civilizační nemoci – daň za moderní způsob života

                                   Sympozium ve spolupráci se společností Servier

Předsedající: doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha)


7. Depresivní poruchy u kardiovaskulárních onemocnění

            doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. (Praha)

8. Zánět jako hlavní příčina chronického žilního onemocnění, epidemie 21. století

            doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha)

 

15.30–16.00               Přestávka

 

16.00–16.45               Sekce 3 – Blok přednášek ve spolupráci s partnery sympozia I

16.45–17.45                Sekce 4 – AV malformace

Předsedající: MUDr. Petr Vařejka (Bratislava)


9. Kazuistika: Venózní malformace horní končetiny – několik desetiletí málo úspěšné léčby

            MUDr. Jiří Matuška (Hodonín) (10 min.)

10. Komplexní pohled na diagnostiku a terapii cévních malformací (35 min.)

            prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D. (Olomouc)

11. Základné princípy hodnotenia vaskulárnych anomálií (15 min.)

            MUDr. Iveta Kopalová (Žilina)

 

Neděle  29. 8. 2021 Přednáškový sál (1. patro)

 

13.15–14.15               Sekce 5 – Sesterská sekce

16.30–17.30             Workshop ve spolupráci se společností Advanced Medical Solutions (TBC)

 

 

Pondělí 30. 8. 2021 Jízdárna

 

9.00–10.20                 Sekce 6 – Bolesti na hrudi cévní etiologie I

Předsedající: doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha), MUDr. Petr Vařejka (Bratislava)


12. Bolest na hrudi a její běžné i vzácné příčiny (20 min.)

            doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha)

13. Elektrokardiografie při bolesti na hrudi – záludnosti křivek (20 min.)

            MUDr. Jan Šimek, Ph.D. (Praha)

14. Možnosti zobrazovacích metod v diferenciální diagnostice bolestí na hrudi (20 min.)

            MUDr. Theodor Adla (Praha)

15. Laboratorní diagnostika (20 min.)

            prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. (Hradec Králové)

 

10.20–10.50               Sekce 7 – O venofarmacích netradičně

                                Sympozium ve spolupráci se společností Zentiva

Předsedající: doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha)


16. Venofarmaka z nadhledu

            doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha)

17. Od kosmetického problému varixů po invalidizaci ulceracemi

            MUDr. Miroslav Chochola, CSc. (Praha)

 

10.50–11.20               Přestávka

 

11.20–11.50               Sekce 8 – Blok přednášek ve spolupráci s partnery sympozia II


18. Možnosti současného ovlivnění zánětu v žilách i tepnách (ve spolupráci se společností Krka)

            prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. (Praha)

19.  Otok jako projev zánětu u CVD (ve spolupráci se společností Pierre Fabre)

            MUDr. Petra Zimolová (Praha)

 

11.50–13.10               Sekce 9 – Bolesti na hrudi cévní etiologie II

Předsedající: doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. (Praha), MUDr. Petr Vařejka (Bratislava)


20. Plicní embolie (20 min.)

            MUDr. Ľubomír Fľak, PhD. (Bratislava)

21. Endovaskulární léčba masivní a submasivní PE: současný stav (20 min.)

            prof. MUDr. Miloslav Roček, CSc. (Praha)

22. Současná moderní léčba komplexních postižení hrudní aorty (20 min.)

            MUDr. Michal Hulman, PhD. (Bratislava)

23. Akutní aortální syndromy, možnosti endovaskulární léčby (20 min.)

            MUDr. Petr Vařejka (Bratislava)

 

13.10–14.00                Oběd

 

14.00–15.55               Sekce 10 – Asymptomatická stenóza karotické arterie – multidisciplinární přístup

Předsedající: prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. (Praha), doc. MUDr. Juraj Maďarič, PhD. (Bratislava)


24. Pohled neurologa (25 min.)

            MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D. (Jihlava)

25. Pohled intervenujícího specialisty – cévního chirurga (15 min.)

            MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D. (Brno)

26. Pohled intervenujícího specialisty – intervenčního angiologa (15 min.)

            doc. MUDr. Juraj Maďarič, PhD. (Bratislava)

27. Pohled neintervenujícího preventivního kardiologa (10 min.)

            prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. (Praha)

28. Posouzení hemodynamických následků postižení magistrálních mozkových tepen pomocí transkraniálního ultrazvuku (10 min.)

            MUDr. Jiří Žižka (Praha)

29. Komplexní zobrazovací vyšetření v rámci indikační rozvahy před endarterektomií významných stenóz asymptomatických karotid (10 min.)

            MUDr. Tomáš Hauer (České Budějovice)

Diskuse (30 min.)

 

Pondělí 30. 8. 2021 Přednáškový sál (1. patro)

 

12.00–13.00               Workshop ve spolupráci se společností Promedeus: Pre-screening pro angiology aneb jaké technologie by Vaši praktičtí lékaři mohli používat

Vedoucí workshopu: MUDr. Jiří Matuška (Hodonín)


 


Konference se uskuteční na adrese:


Multifunkční centrum zámek Lednice

Zámek 2

691 44 Lednice


02-angio-100dpi_ramecek.jpg

V aktuálním čísle najdete:


 

Novinky v hypolipidemické léčbě

O terapii dyslipoproteinemie pomocí inhibitorů PCSK9 (a nejen o nich)

 

Přínosy a rizika konzumace rostlinné stravy

Karolína Hlavatá

 

Pneumónia pri infekcii covid-19 a prebudená penumotoxicita liekov

Ivan Tudík, Hana Branná, Šárka Chýlková, Renata Konstankiewiczová