Chronické žilní onemocnění (CVD) je udržováno bludným kruhem příčin a následků, zahrnujících zánětlivou aktivaci endotelu, strukturální změny žil a žilních chlopní a progresivní žilní hypertenzi. Jaké je místo MPFF® v terapii jednotlivých tříd onemocnění CVD?
Cílem studie, realizované na zvířecím modelu, bylo sledovat vliv mikronizované purifikované flavonoidní frakce (MPFF®) na ovlivnění mechanismů vedoucích ke vzniku CVD, konkrétně na adhezi leukocytů na žilní chlopně.
Experimentálně byla indukována žilní hypertenze a zpomalení venózního toku u křečků podvázáním zevní kyčelní žíly (vena iliaca externa) a tím navozeny podmínky indukující vznik chronického žilního onemocnění (CVD). To vedlo k rozšíření vnitřního průměru žíly a zvýšení množství leukocytů adherujících k endotelu cévy a jejích chlopní.
Část z křečků, kterým byl podvaz v. iliaca externa proveden, dostávala současně MPFF, druhá část pouze vehikulum (roztok laktózy). Pro srovnání byla určena část zvířat, kterým podvaz proveden nebyl. MPFF® byla podávána v dávce 100 mg/kg/den, a to v období 2 dny před podvazem až 5 dnů po něm.
Zvětšení průměru sledované žíly bylo u křečků pozorováno již po dvou hodinách a dosáhlo maxima za 4 hodiny (p < 0,001 vs. vstupní hodnoty), poté následovalo plateau v délce trvání 5–7 dní s postupným návratem k původním hodnotám během 14 dnů. Nárůst počtu adherujících leukocytů započal také záhy po podvazu, ale maxima bylo dosaženo až po 3 dnech od podvazu, na těchto hodnotách přetrvalo dalších 5–7 dnů a k výchozím hodnotám kleslo až po 35 dnech.
Velmi zajímavým výsledkem studie bylo, že zvířata, která užívala MPFF®, měla adhezi leukocytů signifikantně nižší než zvířata bez této léčby. Byla dokonce podobná adhezi leukocytů u zvířat, která podvaz nepodstoupila a u kterých nebyla tudíž žilní hypertenze vůbec vyvolána.
Autoři studie její výsledky hodnotili tak, že léčba MPFF® vedla v experimentu ke snížení zánětu žilních chlopní a může tak hrát protektivní roli při rozvoji CVD.4
Počet adherujících leukocytů (průměr ± SD) na žilních chlopních po 5 dnech po podvazu vena iliaca externa u křečků v experimentu.
U osob s CVD vede k chronické žilní hypertenzi venózní reflux, venózní obstrukce nebo obojí. Zda vasoprotektivní efekt MPFF®, prokázaný u zvířat, je podobný i u lidí, zkoumal Lugli et al. ve studii s pacienty v časných fázích CVD (C0s, C1). U 30 sledovaných pacientů (27 pacientů s CVD třídy C1s a 3 pacienti třídy C0s) podávali MPFF® v dávce 1 000 mg/den a sledovali žilní reflux v malých cévách. Po šesti měsících prokázali signifikantní pokles žilního refluxu ve srovnání s výchozí hodnotou (p < 0,001), který byl provázen signifikantním snížením symptomů bolesti, křečí a pocitu těžkých nohou. Při hodnocení pomocí VAS škály došlo za šest měsíců podávání ke snížení bolesti průměrně z 5,46 ± 0,99 bodu na 3,53 ± 0,49 bodu, pocitu těžkých nohou z 5,39 ± 0,88 na 3,47 ± 0,52 bodu a křečí z 4,86 ± 0,90 na 4,03 ± 0,59 bodu (vše p < 0,001).5
Efekt MPFF® není omezen jen na mikrovaskulaturu. Sledování provedené u pacientů s CVD třídy C0s–C2 ukázalo, že až u třetiny těchto pacientů najdeme rozdíly v rozsahu a trvání refluxu během 24 hodin (tzv. situační reflux). Pro detekci je možné využít ultrasonografii a DOL test (day orthostatic load test). Studie provedená na 78 pacientech s CVD C0s–C2 sledovala reflux u pacientů s CVD ve vena saphena magna (VSM) pomocí DOL testu. Sledovaní pacienti měli podstatný rozdíl v ranních a večerních hodnotách DOL testu. 46 pacientů naplnilo kritéria CEAP třídy C0s nebo C1s.
Pacienti podstoupili tříměsíční terapii MPFF® v dávce 1 000 mg/den. Z pacientů s CVD třídy C0s a C1s byl situační reflux vyřešen u 76,1 % pacientů a funkce VSM výrazně zlepšena u 21,8 % pacientů. Večerní průměr VSM klesl po léčbě z 5,49 mm na 5,09 mm.
MPFF® terapie vedla k úplnému vymizení pocitu těžkých nohou u 87,2 % pacientů, u 12,8 % pacientů byla intenzita potíží snížena. Noční křeče a závažné bolesti byly eliminovány u všech léčených pacientů ve studii. Kvalita života pacientů byla signifikantně zlepšena (reprezentováno poklesem CIVIQ-20 skóre z 50,63 ± 7,43 na 29,33 ± 7,18 bodu).6
Ve studii Khoreva a Kuznetsové byl žilní reflux hodnocen pomocí žilního návratového času (venous refill time, VRT). Studie zahrnula 35 pacientů s CVD třídy C2–C4 s projevy křečových žil na dolních končetinách. Celkově bylo hodnoceno 53 končetin s přítomností varixů. Všichni pacienti podstoupili fotopletysmografické vyšetření se stanovením VRT a 1/2VRT. Poté účastníci studie užívali MPFF® v dávce 1 000 mg denně po dobu jednoho měsíce. Poté bylo opět provedeno vyšetření se stanovením VRT a 1/2VRT.7
Studie prokázala významnou korelaci mezi klinickou třídou CEAP a parametry žilního refluxu hodnoceného pomocí VRT. V celém sledovaném souboru vedla léčba MPFF® ke zlepšení parametrů žilního refluxu. Průměrný žilní návratový čas (VRT) se zvýšil z 16 (12–18) na 18 (13–25) sekund (p < 0,0001) a průměrný žilní návratový poločas (1/2VRT) se zvýšil z 6 (5–7) na 7 (5–9) sekund (p = 0,0012). Signifikantní zvýšení VRT bylo pozorováno také samostatně v každé z tříd CEAP (C2, C3 i C4). Efekt MPFF® na celkový žilní reflux byl vyšší u pacientů mladších a v nižší třídě onemocnění dle klasifikace CEAP. Současně byl pozorován vyšší efekt u pacientů s delší dobou užívání.7
Vein Act Prolonged-C3 (VAP-C3) byla mezinárodní, prospektivní, observační studie, ve které bylo začleněno 708 pacientů s CVD třídy C3 dle CEAP. Pacienti byli léčeni v souladu s konvenční praxí flebology, dostávali kompresní a/nebo flebotropní terapii, případně podstoupili chirurgický zákrok. U pacientů byl v otevřeném režimu sledován efekt konzervativní léčby MPFF® na hlavní příznaky CVD. Pacienti užívali dávku MPFF® 1 000 mg denně, průměrně po dobu 2,5 měsíce.
Pocit těžkých nohou se zlepšil u 52,8 % pacientů na monoterapii MPFF®, u 60,5 % pacientů na MPFF® + kompresní léčbě a u 78,5 % pacientů na MPFF® + kompresní léčbě + chirurgické intervenci.
Bolest nohou se zlepšila u 38,2 % pacientů na monoterapii MPFF®, u 64,3 % pacientů na MPFF® + kompresní léčbě, u 71,3 % na MPFF® + kompresní léčbě + topické léčbě a u 82,4 % pacientů na MPFF® + kompresní léčbě + chirurgické léčbě.
Významným parametrem pro hodnocení efektivity terapie MPFF® bylo také měření objemu kotníku, objem kotníku poklesl signifikantně ve všech sledovaných terapiích, ať již při monoterapii MPFF® nebo při kombinaci MPFF® s dalšími modalitami terapie. Pokles objemu činil 190–290 ml.
Uvedené výsledky terapie byly spojeny také se signifikantním zlepšením kvality života.8
MPFF® může pomoci také zlepšit kožní změny spojené s CVD, které jsou charakteristické pro třídu C4 klasifikace CEAP. Dokládá to metaanalýza deseti klinických studií s MPFF® publikovaná v roce 2018 Kakkosem a Nicolaidesem. Dvě z analyzovaných studií sledovaly také vliv MPFF® na kožní změny a potvrdily signifikantní zlepšení změn na kůži v případě užívání MPFF® (RR 0,18; 95% CI 0,07–0,46) oproti placebu.9
I v případě vředů žilní etiologie (C6 CEAP) je racionální neopomíjet venoaktivní léčbu MPFF®. Metaanalýza pěti randomizovaných klinických studií zjistila, že přidání MPFF® v dávce 1 000 mg denně ke konvenční terapii vředů zlepšuje míru hojení vředů v perspektivě šestiměsíční léčby o 32 % (p = 0,03) a hojení vředů bylo urychleno v průměru o 5 týdnů při užívání MPFF® (p = 0,0034).10
V recentním přehledu výsledků terapie MPFF® u pacientů CVD na základě klinických studií, které publikovali Lurie et Branisteanu, autoři dokládají, že venoaktivní terapie CVD pomocí MPFF® je přínosná ve všech symptomatických stadiích onemocnění.
Chronické žilní onemocnění (CVD) je udržováno bludným kruhem příčin a následků, zahrnujících zánětlivou aktivaci endotelu, strukturální změny žil a žilních chlopní a progresivní žilní hypertenzi. Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF®) ovlivňuje řadu patofyziologických procesů podílejících se na rozvoji CVD, ať již jde o zánět, propustnost cévní stěny, remodelaci cévní stěny a chlopní a ovlivnění refluxu. Tyto účinky vysvětlují efekt MPFF® na příznaky a symptomy CVD v drtivé většině stadií CEAP – od pacientů s počátečními příznaky a dosud nevyjádřenými anatomickými či patofyziologickými anomáliemi cévního systému až po nejtěžší formy CVD, kdy MPFF® může ovlivnit hojení bércových vředů, zlepšovat kožní příznaky a snižovat otok končetin.1 Praktickým odrazem je pak doporučení reprezentované v národních i mezinárodních guidelines terapie CVD, kde má MPFF® neopominutelné místo.2,3
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
