Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Mléko a mléčné výrobky


 

Mléko je definováno jako sekret mléčné žlázy všech samic savců, který je určen k prvotní výživě jejich mláďat. Mléko je po domestikaci některých zvířat využíváno pro lidskou výživu již od dob neolitu. Nejvíce využívaným mlékem v současnosti je mléko kravské (na něj připadá asi 85 % světové produkce), v mnohem menší míře se jedná o mléko buvolí, kozí a ovčí. Mléko a mléčné výrobky by měly být nedílnou součástí racionální stravy, a pokud není důvod (především ve smyslu alergie na mléčnou bílkovinu), neměly by být z jídelníčku vyřazovány.

Mléko a mléčné výrobky jsou považovány za základní zdroje vitaminů a minerálních látek, jichž obsahují celé spektrum. Z minerálních látek se jedná o vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód, z vitaminů to jsou jak vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitaminy B skupiny. Za zmínku stojí především vápník, který se v mléčných výrobcích nachází ve velmi dobře vstřebatelné formě. Vstřebatelnost vápníku v organismu je podpořena přítomností vitaminu D, některých aminokyselin a fosfopeptidů, laktózou a kyselinou mléčnou. Mléčný vápník je navíc „biodisponibilní“, což znamená, že se nevyloučí ihned močí, ale naopak zůstane zadržený v kostech. Kromě mléka a mléčných výrobků obsahují vápník i některé další potraviny např. sardinky (s kostmi), některé druhy zeleniny (především kapusta, brokolice), ořechy, mandle a některé minerální vody, ovšem v daleko menším množství. Abychom ovšem získali 300 mg vápníku, musíme vypít hrnek mléka, nebo sníst téměř kilogram kapusty.

Konzumace odpovídajícího množství mléčných výrobků (2–3 porce/den) pomáhá dětem, dospívajícím i dospělým splnit jejich výživové požadavky, a také zvýšit celkovou kvalitu stravy. Některé z obsažených vitaminů fungují jako antioxidační látky, zejména vitamin A, E a minerální látka selen. U mléka je důležitá především schopnost našeho organismu jej využít. Současně je potřeba si uvědomit, že na mléko nemůžeme pohlížet pouze jako na součet zastoupených živin, ale je nutné přihlédnout také k tzv. efektu „komplexní matrice“, protože mezi jednotlivými živinami probíhají významné interakce a výsledný pozitivní efekt se násobí.

 

 

Tab. 1: Přehled složení vybraných druhů mléka (g/100 g mléka)


ma7_2022_17_tab1.png

Kravské mléko obsahuje 12 až 14 % sušiny a 86 až 88 % vody. Sušinu mléka tvoří mléčný tuk a tukuprostá sušina mléka, která je tvořena bílkovinami mléka (kolem 3,2 %), mléčným cukrem laktózou (4,5 až 5,2 %) a dále celou řadou minoritních složek jako jsou minerální látky, vitaminy a enzymy. Přirozený obsah tuku je od 3,5 % výše. Kvantitativní a kvalitativní složení mléka je poměrně proměnlivé, velmi záleží na charakteru krmiva, plemeni, věku zvířete, době dojení a v neposlední řadě na ročním období.

 

 

Mléčný tuk


 

Mléčný tuk slouží především jako zdroj energie. Vyznačuje se velmi dobrou stravitelností, což je dáno obsahem mastných kyselin s krátkým a středně dlouhým řetězcem, které se dobře vstřebávají.

Složení mléčného tuku:

  • nasycené mastné kyseliny (53–72 %):
    • kyselina máselná, kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová
  • mononenasycené mastné kyseliny (26–42 %):
    • kyselina olejová
  • polynenasycené mastné kyseliny (2–6 %):
    • kyselina linolová, linolenová, arachidonová

 

Nasycené mastné kyseliny (kyselina palmitová, myristová, laurová) tvoří 44,8 % z celkového obsahu mastných kyselin v mléčném tuku. Nadměrná konzumace těchto kyselin, zejména kyseliny palmitové a myristové, vede ke zvýšení hladiny celkového a LDL-cholesterolu, mírné zvýšení může být i ve frakci HDL. Příjem kyseliny stearové na rozdíl od ostatních zmíněných mastných kyselin nevede k vzestupu hladiny triacylglycerolů, celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu v séru. Zajímavý je efekt mastných kyselin se středním řetězcem, u kterých byl prokázán efekt na zvýšení energetického výdeje a zároveň může jejich vyšší příjem zabránit poklesu energetického výdeje během redukčního režimu. Mléčný tuk je doprovázen také fosfolipidy, které mají značný nutriční i fyziologický význam, protože jsou součástí všech buněk a jsou nepostradatelné pro nervovou tkáň. Nejvýznamnějším fosfolipidem je lecitin.

Mléčný tuk bývá velmi zatracován pro vysoký obsah nasycených mastných kyselin a v mnoha případech bývá přeceňován význam některých rostlinných tuků. Z následující tabulky je patrné, že např. v současnosti velmi vyzdvihovaný kokosový tuk až takovým nutričním zázrakem není.


Tab. 2: Zastoupení mastných kyselin ve vybraných tucích/olejích (% veškerých mastných kyselin)


ma7_2022_17_tab2.png

Mléko, mléčné výrobky jsou poměrně vydatných zdrojem cholesterolu, jehož vyšší příjem je dáván do souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními. Hladinu cholesterolu zvyšuje pouze samotný mléčný tuk, mléko a mléčné výrobky jako takové mají efekt opačný. Řada studií potvrzuje, že mléčné výrobky sehrávají významnou úlohu v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Jejich pozitivní vliv byl prokázán v prevenci a léčbě:

  • vysokého krevního tlaku,
  • diabetes mellitus 2. typu,
  • vysoké hladiny cholesterolu,
  • nadváhy a obezity,
  • metabolického syndromu.

 

Za pozitivní účinky jsou zodpovědné především bílkoviny syrovátky, které vykazují výrazné bioaktivní účinky. Nicméně uvedené účinky nelze připisovat pouze syrovátkovým bílkovinám a peptidům, protože ve skutečnosti se jedná o synergismus mezi syrovátkovými bílkovinami a dalšími komponentami mléka, jako je např. vápník.

 

 

Mléčný cukr


 

Mléčný cukr, laktóza, může být problematický u osob s tzv. laktózovou intolerancí. U osob, které laktózu bez potíží tolerují, dochází během trávení v tenkém střevě účinkem enzymu laktázy k rozštěpení disacharidu laktózy na monosacharidy glukózu a galaktózu. Oba sacharidy se pak dostávají do krve a jsou využity k dalším účelům, především jako zdroj energie. Problém u laktózově intolerantních osob spočívá ve sníženém množství enzymu laktázy. Část mléčného cukru laktózy tedy zůstává nerozštěpena a objevují se zdravotní potíže. Typickým projevem je nadýmání, objemné průjmy, bolesti břicha, celkový dyskomfort.

Během kojení, kdy je dítě živeno výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká, klesá se snižujícím se přísunem mléka. Přirozený, geneticky naprogramovaný pokles množství laktázy o více jak 90 % pak začíná již od druhého roku života. V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob zcela ztrácí, u některých ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.

Teorií pro pochopení tohoto procesu je řada, jednou z nich je teorie existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. Tento „variantní gen" je vlastně původní forma genu, zatímco u laktózo-tolerantních osob se jedná o genovou mutaci. Historie vzniku genové mutace sahá hluboko do minulosti a souvisí s obdobím, kdy lidé začali využívat skot i za účelem produkce mléka. Mléko a z nich vyráběné produkty významně obohatily jídelníček našich prapředků. Mléko a mléčné produkty představovaly nejen významný energetický zdroj, ale byly především kvalitním zdrojem bílkovin, jejichž příjem byl jinak omezený. Ukázalo se tedy, že pro přežití lidstva je výhodnější mít schopnost snášet laktózu v průběhu celého života a nejen v dětství, což byl zřejmě počátek genové mutace. Nejvyšší výskyt laktózové intolerance zaznamenáváme u Asiatů a Afričanů, nejvíce laktózově tolerantní jsou obyvatelé severní Evropy (cca 90 %). V případě Čechů je procento laktózově tolerantních také poměrně vysoké, dosahuje 70 %.

Přísnost v omezení laktózy v potravě záleží především na stupni laktózové intolerance. Někteří lidé mají pouze mírně sníženou aktivitu laktázy a dobře tolerují zakysané mléčné výrobky, tvarohy a sýry. U zakysaných mléčných výrobků je část laktózy spotřebována bakteriemi mléčného kysání, které, jednoduše řečeno, udělají část práce za nás. Tvrdé sýry bývají také dobře snášeny, protože při jejich výrobě je odstraňována syrovátka, do které přechází i většina laktózy. Za průměrný, dobře snášený denní příjem laktózy je považováno 6–12 g.

Jako náhradu mléčných výrobků by měly být zařazovány:

  • obilninová mléka: nejčastěji sojová, ovesná, rýžová a z ječmene,
  • mléka ze semen: kokosové mléko, mandlové mléko,
  • sójové výrobky na bázi jogurtů, dezertů, sýrů.

 

Nespornou výhodou rostlinných náhrad mléka je to, že neobsahují cholesterol a mívají i nižší podíl tuku. Bývají dobře stravitelné a mnohé z nich přinášejí i nutriční profit. Příkladem jsou nápoje z pohanky, které obsahují rutin, který je důležitý pro zdraví cév, ovesné nápoje zas obsahují rozpustnou vlákninu beta glukan, který má vliv na snížení hladiny cholesterolu. Rostlinné náhrady mléka jsou vhodné pro vegany a vegetariány. Riziko zpravidla představují instantní nápoje, které nemívají dobré složení. Na prvním místě ve výčtu surovin je často glukózo-fruktózový sirup, který přispívá ke zvyšování tělesné hmotnosti, mnohé obsahují částečně ztužené tuky a jsou tedy i zdrojem rizikových trans nenasycených mastných kyselin. Trans nenasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu celkového cholesterolu, snižují HDL-cholesterol, působí prozánětlivě a přispívají i ke vzniku diabetu. Rostlinné náhrady mléka mívají v porovnání s mlékem nižší obsah bílkovin, a pokud nejsou fortifikována o vitaminy a minerální látky, jsou relativně chudé i po této stránce.

 

 

Mléčná bílkovina


 

Mléčné bílkoviny jsou velmi dobře stravitelné, a společně s vaječným bílkem patří k nejlepším zdrojům esenciálních aminokyselin. Bílkoviny slouží také jako nosič významné části vápníku a fosforu v mléce. Při trávení vznikají během hydrolýzy bílkovin biologicky aktivní peptidy, které mohou např. přispívat ke snižování krevního tlaku inhibičním působením na angiotensin přeměňující enzym (ACE). Značný význam mají především syrovátkové bílkoviny, resp. peptidy (viz. tabulka).


Tab. 3: Zdravotní dopad syrovátkových bílkovin Upraveno podle (Pereira P.C., Nutrition. 2015)


ma7_2022_17_tab3.png

Bílkoviny kravského mléka zároveň patří mezi poměrně silné alergeny. Alergie na bílkovinu kravského mléka je nejčastější potravinovou alergií v dětském věku. Prevencí je kojení, u dětí se zvýšeným rizikem vzniku alergie se doporučuje nezařazovat mléko, tvarohy a jogurty do 1 roku života a to jak mléko kravské, tak mléko kozí či ovčí. Řešením není ani podávání sójových nápojů, jelikož sója patří mezi 8 potravin s nejvyšším alergenním potenciálem. Alergie na mléčnou bílkovinu se může projevovat různě, kožními projevy počínaje až po potíže zažívací. Jde o pravou alergii, jediným řešením je úplné vyřazení mléčné bílkoviny ze stravy. Je nutné vyřadit všechny mléčné výrobky, máslo, sýry a potraviny, které mohou mléčnou bílkovinu obsahovat. Pečivo, sušenky se vhodné péct doma, vždy je nutností pečlivě sledovat informace na obalech výrobků, zda se někde mléko neskrývá. Malým dětem se doporučuje podávat mléka s vysoce hydrolyzovanou bílkovinou, pokud není alergii i na ni, sójové výrobky a nápoje z obilovin (př. ovesný, rýžový nápoj) a semen (př. mandlový nápoj). Mnohdy je namísto kravského mléka doporučováno mléko kozí. Oproti kravskému mléku má kozí mléko vyšší obsah vitaminů, minerálních látek a tuku. Podobně jako mléko kravské obsahuje i mléko kozí kasein, přičemž rozlišujeme jeho 4 základní typy (αS1, αS2, β a κ). Nižší množství αS1 kaseinu je i předpokladem pro nižší alergizující potenciál kozího mléka. Kaseinová složka kozího mléka může být proměnlivá a může obsahovat více αS1 kaseinu, popř. může vedle kaseinu alergenně působit i beta-, méně pak alfa-laktalbumin. Problémem může být i zkřížená alergická reakce, kdy člověk s alergií na bílkovinu kravského mléka je zároveň alergický i na bílkovinu mléka kozího nebo ovčího.

 

 

Mýty kolem mléka


 

Mléko bývá na pranýři velmi často. Zejména zastánci alternativních způsobů stravování a pseudovědci jej rádi kritizují. Zde jsou jedny z nejčastějších mýtů.

  • Mohou pít mléko i dospělí? Vždyť žádný jiný dospělý savec mléko nepije.

Pravda je, že žádný jiný dospělý savec také nechodí do práce. Řadě lidí se v dospělosti potýká s různě vyjádřeným stupněm laktózové intolerance, to ale neznamená, že se musí vzdát mléčných výrobků zcela. Na trhu je dne již velké množství bezlaktózových produktů, které si jinak zachovávají všechny nutriční benefity mléka. U starších lidí jsou mléčné výrobky cenným zdrojem bílkovin, tolik potřebného vápníku, železa a jódu. Zejména ženy v období menopauzy často trpí nedostatkem těchto důležitých minerálních látek a příjem mléčných výrobků by u nich měl být naopak vyšší.

  • Mléko zahleňuje, proto je dobré jej vyloučit ze stravy.

Tato tvrzení jsou často publikována, ale pravda to není. Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Vždyť již naše babičky podávaly při nachlazení teplé mléko s medem nebo mléko s Vincentkou pro lepší odkašlávání.

  • Trvanlivé mléko obsahuje konzervační látky (éčka) a nemá žádné vitaminy.

Tepelné ošetření mléka je jedním ze základních kroků k dosažení zdravotní nezávadnosti a údržnosti mléka. Čerstvé mléko je ošetřeno šetrnou (min. 71,7 °C, 15 s) nebo vysokou pasterací (min. 85 °C po dobu několika sekund). Tímto technologickým krokem dochází k usmrcení převážné většiny mikroorganismů, přičemž změny chuti nebo nutričních hodnot jsou minimální. Takto ošetřené mléko má poměrně krátkou dobu trvanlivosti (3–10 dnů). V současnosti je většina čerstvého mléka vyráběna jako mléko s prodlouženou trvanlivostí. Tepelné ošetření je v tomto případě vyšší než 85 °C (např. 125 °C, 3 s). Trvanlivé mléko se vyrábí pomocí vysokotepelného ošetření (Ultra High Temperature), kdy se mléko zahřeje na 135–150 °C po dobu 1 sekundy. Vysoká teplota nemá na mléko velký vliv, mírně se mění senzorické vlastnosti mléka (chuť, barva), ztráty vitamínů a minerálních látek nepřesahují 10 %. UHT inaktivuje všechny přítomné mikroorganismy a většinu enzymů, mléko je prakticky sterilní.

  • Nejlepší je čerstvé mléko přímo "od krávy".

Po chuťové stránce může být syrové mléko atraktivnější, což je především dáno vysokým obsahem tuku. Syrové mléko bez tepelné úpravy není určeno k přímé konzumaci, jelikož je tu velké riziko mikrobiální kontaminace.

  • Odtučněné mléko nemá žádné vitamíny a vápník.

Odtučněné mléko se od vícetučného mléka liší pouze v obsahu tuku. Obsah bílkovin a minerálních látek je stejný, odtučněné mléko má pouze mírně nižší obsah vitamínů rozpustných v tucích, ale při běžné stravě jsou tyto nedostatky hravě vyrovnány.

 

 

Mléko a mléčné výrobky, jak si správně vybrat


 

Na trhu je k dispozici obrovská paleta různých mléčných výrobků a je mnohdy velmi obtížné si správně vybrat. Podle čeho se tedy orientovat?

  • Upřednostňovat ve výběru polotučné mléčné výrobky a polotučné mléko.
  • Vybírat výrobky s co nejjednodušším složením.
    • Např. správný jogurt obsahuje pouze mléko, jogurtové kultury a popř. mléčnou bílkovinu. Vše ostatní (ovocná složka obsahující převážně cukr, pektiny, maltodextriny, aromata, barviva) je zbytečné. Mnohem lepší je si do jogurtu nakrájet čerstvé ovoce nebo si jej ochutit lžičkou domácí zavařeniny.
  • Jednotlivé výrobky střídat.
    • Zakysané mléčné výrobky by měly mít stálé místo v našem jídelníčku, protože v průběhu fermentace získávají zcela jiné nutriční vlastnosti. Při fermentativním rozkladu laktózy produkují použité bakteriální kultury kyselinu mléčnou, která snižuje pH. Během fermentace současně vznikají v závislosti na typu mikroorganismů použitých pro fermentaci karbonylové sloučeniny, těkavé mastné kyseliny, aminokyseliny, etanol, polysacharidy, některé vitaminy a antimikrobiální metabolity (bakteriociny, reuterin, kyselina benzoová). Uvedené látky jsou v součinnosti s dalšími faktory zodpovědné za pozitivní nutriční, senzorické i dietetické vlastnosti zakysaných mléčných výrobků. Každý z použitých bakteriálních kmenů má jiné účinky na zdraví (vliv na obranyschopnost, složení střevní mikroflóry, ovlivnění hladin cholesterolu) a proto je důležité jednotlivé výrobky střídat a zařazovat jak jogurty, tak kefíry, podmáslí, kyšky nebo acidofilní mléka.

Ukázkový třídenní jídelníček s vysokým obsahem vápníku (1 000–1 400 mg vápníku, průměrný energetický obsah 8 000 kJ)


 


Jídelníček 1


 

Snídaně – buchta s mákem, džus

100 ml mléka do kávy nebo čaje, 100 g makové buchty, 200 ml pomerančového džusu

 

Přesnídávka – ovocný salát s kokosem

50 g jablek, 50 g hrušek, 50 g banánu, 1 kávová lžička strouhaného kokosu, 1 kávová lžička medu

 

Příprava: Ovoce nakrájíme na kousky a důkladně promícháme s ostatními surovinami.

 

Oběd – bramboračka, zapečená kukuřice se sýrem a šunkou

100 g brambor, zeleninový bujón, 20 g mrkve, 20 g petržele, trocha sušených hub, cibule, česnek, majoránka, petrželová nať, sůl podle chuti, 200 g mražené kukuřice, 2 polévková lžíce 12 % smetany, 50 g šunky, 30 g strouhaného 30 % sýra

 

Příprava bramboračky: Do hrnce dáme zeleninu a houby, zalijeme 300 ml vody, přidáme kostku bujónu a podle chuti okořeníme. Vaříme do změknutí zeleniny.

 

Příprava zapečené kukuřice se sýrem a šunkou: Kukuřici vložíme do malé zapékací misky, posypeme sýrem a na nudličky nakrájenou šunkou. Zalijeme smetanou a na 15 minut dáme zapéct do trouby.

 

Svačina – kefír s křehkým chlebem

250 ml kefíru, 40 g knäckebrotu

 

Večeře – celozrnný rohlík s kozím sýrem a zeleninou

 

80 g chleba či celozrnného rohlíku, 80 g čerstvého kozího sýra, 10 g rostlinného tuku, 100 g nastrouhané mrkve, 100 g červené papriky

Jídelníček 2


 

Snídaně – jogurt s müsli a malinami

200 g bílého jogurtu, 50 g müsli, 100 g malin

 

Přesnídávka – knäckebrot se šunkou a ředkvičkami

30 g knäckebrotu, 20 g pomazánkového másla, 100 g ředkviček

 

Oběd – kotlety na zelenině s rýží, multivitaminový džus

90 g vepřové kotlety, 10 g oleje, 100 g pórku, 100 g cukety, 100 g rajčat, 50 g paprik, 55 rýže Natural (předem namočené na 15 minut), česnek, sůl a mletý bílý pepř podle chuti

 

Příprava kotlet na zelenině: Z masa odstraníme přebytečný tuk, omyjeme ho, osušíme papírovým ubrouskem a lehce naklepeme. Maso opečeme na oleji po obou stranách, pak přiklopíme poklicí a necháme maso pustit šťávu. Přidáme očištěnou zeleninu nakrájenou na kostičky, okořeníme česnekem a mírně osolíme. Podlijeme malým množstvím vody a dusíme doměkka. Podáváme s rýží.

 

Svačina – ovocný jogurt a broskev

100 g broskve, 150 g ovocného jogurtu

 

Večeře – celerový salát s celozrnným rohlíkem

200 g sterilovaného celeru, 50 g strouhaného 30 % sýra, 20 g majonézy, 80 g celozrnného rohlíku

 

Příprava: Celer scedíme a smícháme s nastrouhaným sýrem a majonézou. Dochutíme citrónovou šťávou a solí. Podáváme s celozrnným pečivem.

Jídelníček 3


 

Snídaně – chléb s budapešťskou tvarohovou pomazánkou

80 g tvarohu, 20 g rostlinného tuku, 2 lžíce mléka, 50 g sterilované kapie, 20 g cibulky, 100 g tmavého chleba, pepř, pálivá paprika a sůl podle chuti

 

Příprava: Všechny přísady rozmixujeme a podáváme s opečeným chlebem.

 

Přesnídávka – ořechová müsli tyčinka

1 müsli tyčinka s ořechy

 

Oběd – italská zeleninová polévka, hovězí maso na česneku s dušenou zeleninou, ovocný řez s agarem

50 g rajčatového protlaku, 1 kávová lžička strouhaného parmezánu, 20 g petržele, 20 g hrášku, 20 g kapusty, 10 g špaget, cibule, petrželová nať, oregano, bazalka, sůl, mletý pepř

90 g zadního hovězího masa, 1 kávová lžička oleje, 1 kávová lžička hladké mouky, česnek, cibule, sůl, pepř

200 g míchané mražené zeleniny s kukuřicí, sójová omáčka, worchester

50 g ovocného řezu s agarem

 

Příprava italské zeleninové polévky: Do hrnce dáme nakrájenou zeleninu, podle chuti osolíme a okořeníme (také oreganem a bazalkou). Zalijeme 300 ml vody a přikryjeme. Do polévky přidáme rajčatový protlak, těstoviny a vaříme do změknutí těstovin. Polévku podáváme posypanou strouhaným sýrem.

 

Příprava hovězího masa na česneku: Hovězí maso odblaníme, omyjeme a osušíme papírovým ubrouskem a lehce nařízneme okraje. Maso opečeme z obou stran na trošce oleje, pak maso potřeme prolisovaným česnekem, opepříme a zasypeme nakrájenou cibulí. Přiklopíme a dusíme asi 15 minut. Pak maso obrátíme, mírně podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme ještě 15 minut. Maso vyjmeme, šťávu zaprášíme moukou, promícháme, do vzniklého sosu opět vložíme maso a ještě 5 minut dusíme.

 

Svačina – ovocný salát

100 g ananasu, 100 g jablek, 100 g pomeranče

 

Příprava: Ovoce nakrájíme na kousky a promícháme.

 

Večeře – květák s brokolicí a s bramborem

250 g brambor, 10 g oleje, 200 g květáku, půl vejce, 100 g brokolice, 1 kávová lžička mouky, 40 g strouhaného 30 % sýra, 100 ml polotučného mléka, 1 polévková lžíce zakysané smetany, sůl, mletý pepř, mletý muškátový oříšek a mletá paprika podle chuti

 

Příprava zapečeného květáku s brokolicí: Květák a brokolici uvaříme v páře do poloměkka. Na oleji osmažíme mouku, zalijeme ji mlékem a připravíme si tak omáčku. Do mléčné omáčky přimícháme vajíčko, strouhaný sýr, zakysanou smetanu, podle chuti ji osolíme a okořeníme mletým muškátovým oříškem, pepřem a paprikou. Přidáme květák a brokolici, vložíme do zapékací nádoby a dáme do trouby zapéct.


Publikováno v časopise Kazuistiky v diabetologii 2/2016.