KAROTIKOSUBKLAVIÁLNÍ BYPASS V KORONÁRNÍ REVASKULARIZACI
Jaroščiaková J.1, Utíkal P.1, Rulíšek P.1, Janečková J.1, Köcher M.2
12. chirurgická klinika, FN Olomouc
2Oddělení intervenční radiologie, Radiologická klinika, FN Olomouc
Úvod: Progrese ischemie myokardu po koronární revaskularizaci s využitím štěpu z arteria mammaria interna (IMA) může být důsledkem uzávěru nebo hemodynamicky významné stenózy centrálního úseku arteria subclavia (SA). Endovaskulární léčba jako metoda volby revaskularizace centrálního obliteračního postižení větví aortálního oblouku nemusí být vždy úspěšná.
Kazuistika: 67letý nemocný s povšechnou aterosklerózou podstoupil revaskularizaci myokardu pomocí čtyřnásobného koronárního bypassu před osmi lety. Z důvodu opakovaného NSTEMI infarktu byla nemocnému provedena selektivní rekoronarografie, která prokázala 90% stenózu v žilním štěpu na ramus marginalis sinister (RMS) a centrální uzávěr arteria subclavia sinistra (LSA) s plněním odstupující arteria mammaria interna sinistra (LIMA) napojené na ramus interventricularis anterior (RIA) cestou kolaterál. Stenóza v žilním štěpu byla úspěšně vyřešena perkutánní koronární intervencí s implantací stentu. Pro přetrvávající námahové stenokardie s dušností a na zátěžovém SPECT potvrzenou ischemii myokardu v oblasti zásobované RIA byla indikována i revaskularizace centrálního uzávěru LSA s cílem zvýšit přítok do LIMA. Primárně zvolená endovaskulární léčba nebyla úspěšná z důvodu kalcifikovaného uzávěru SA. Proto byla provedena chirurgicky extraanatomická revaskularizace pomocí karotikosubklaviálního (KS) bypassu s využitím gore protézy extratorakálním přístupem supraklavikulárně vlevo. Technicky úspěšný výkon měl nekomplikovaný pooperační průběh. Šest měsíců po výkonu má nemocný přijatelnou výkonnost bez námahových stenokardií a dušnosti. Paraklinická vyšetření prokázala plně funkční KS bypass, zlepšení prokrvení revaskularizované oblasti a výkonnosti myokardu.
Závěr: Metodou volby revaskularizace větví aortálního oblouku při centrálním obliteračním postižení je dnes endovaskulární léčba. V případě jejího selhání má klasická otevřená chirurgická metoda extraanatomické revaskularizace stále své uplatnění pro svou miniinvazivitu, hemodynamickou nenáročnost a spolehlivou dlouhodobou průchodnost.
