V letošním roce byly publikovány zajímavé výsledky retrospektivní studie pacientů s chronickým žilním onemocněním léčeným konzervativní terapií. Studie si vzala za cíl hodnotit hemodynamické efekty konzervativní léčby chronického žilního onemocnění (CVD) v podobě užívání venofarmaka MPFF® a současně kompresní terapie. Unikátní byla mj. hodnocením vlivu této léčby na hemodynamické parametry pomocí fotopletysmografie.
Jednalo se o retrospektivní studii na ambulantních pacientech léčených ve vaskulárním centru nemocnice v tureckém městě Bursa v letech 2018 až 2020.
Do studie byli zařazeni pacienti s CVD, kterým byla po diagnóze onemocnění nasazena konzervativní terapie sestávající z podávání MPFF® v dávce 1 000 mg denně a současně kompresní terapie. Pro zařazení do studie musela být k dispozici jak vyšetření duplexní ultrasonografií, tak i fotopletysmografické vyšetření se stanovením VRT (venous refilling time) a VPC (venous pumping capacity), a to nejen v čase stanovení diagnózy, ale také po 1, 3, a 6 měsících od nasazení terapie. Zařazeni byli jen pacienti užívající danou terapii (s dostatečnou compliance k terapii) a vyřazeni byli pacienti s arteriální insuficiencí (ABI pod 0,8), závažnými komorbiditami (jako je diabetes, obezita, revmatologická onemocnění), pacienti po chirurgickém výkonu či s trombózou v hlubokém žilním systému. Součástí vyšetření bylo i vyhodnocení skóre závažnosti symptomů (VCSS) a dotazníku kvality života CIVIQ-20.1
Fotopletysmatografické měření prováděl vždy totožný technik, pacienti byli vyšetřováni vsedě na židli, v uvolněné poloze. Senzory byly umístěny přibližně 10 cm nad kotníkem (na vnitřní straně), mimo místa postižená hyperpigmentací, lipodermatosklerózou nebo varixy. Poté pacient provedl několik cviků k aktivaci lýtkové svalově-žilní pumpy (k vyprázdnění žil) následovaných odpočinkem. Z výsledných pletysmografických křivek byly získány hodnoty VRT a VPC.1
VRT (venous refilling time) hodnotí dobu znovunaplnění povrchového žilního systému po některém ze specifikovaných cviků, VPC (venous pumping capacity) reprezentuje maximální výkon svalově žilní pumpy. Ta je nezbytná pro zachování integrity mikrocirkulace.2–5
CIVIQ-20 je mezinárodně validovaný dotazník s 20 otázkami určený k vyhodnocení kvality života specificky při chronické žilní nedostatečnosti. Zkoumá čtyři základní oblasti – psychologické, sociální a fyzické fungování a bolest. K dispozici je i česká verze tohoto dotazníku.6–8
Venous Clinical Severity Score (VCSS) je nástroj pro hodnocení závažnosti symptomů žilních onemocnění, vyvinutý v roce 2000 výborem American Venous Forum a později revidovaný na základě zkušeností s jeho užitím. Vychází z prvků klasifikace CEAP a umožňuje hodnocení změn závažnosti onemocnění v čase a v závislosti na léčbě. Obsahuje 7 hodnocených oblastí se škálou hodnocení 0–3 v každé oblasti (bolest, varikozity, otok, pigmentace kůže ad.).9
V citované studii byly vyhodnoceny výsledky terapie celkem 721 pacientů s CVD třídy C0 až C4 CEAP. Průměrný věk pacientů byl 52,4 ± 12,3 roku a většinu souboru tvořily ženy (63,5 %). Víceméně rovnoměrně byli zastoupeni pacienti s různými třídami postižení (C0–C4) – C0 21,8 %; C1 17,8 %; C2 19,0 %; C3 21,2 % a C4 20,2 % pacientů. Průměrný vstupní VRT byl 19,0 ± 4,7 sekundy. Průměrný vstupní VPC byl 2,0 ± 1,1 %.1
V průběhu studie vedla léčba pomocí mikronizované purifikované flavonoidní frakce (MPFF®) a současně kompresní terapie ke snížení průměrného času VRT a zvýšení průměrné kapacity VPC. Naproti tomu průměrné trvání refluxu, měřené pomocí duplexní sonografie, se nezměnilo.
VRT (venous refilling time) vzrostl během šesti měsíců terapie z hodnoty 19,0 ± 4,7 sekundy na 27,4 ± 3,3 sekundy. Nižší VRT odráží rychlejší náplň mikrocirkulací, a tedy vyšší závažnost žilní dysfunkce. Vzhledem k tomu, že hodnota 25 sekund se považuje za normální hranici, se dá tato změna pokládat za normalizaci funkce.1
VPC (venous pumping capacity) vzrostla z původní hodnoty 2,0 ± 1,1 % na 4,9 ± 1,4 % po šesti měsících. Nedostatečnou aktivitu lýtkové svalově-žilní pumpy podporují sedavý způsob života, dlouhodobé stání a nadváha, což přispívá ke vzniku CVD. Také zvýšení kapacity VPC svědčí o normalizaci žilní funkce, jež se mohla projevit snížením otoků, reprezentovaným snížením průměru lýtka. Průměr lýtka poklesl ze vstupní hodnoty 42,6 ± 9,1 cm na 37,1 ± 6,7 cm po šesti měsících (p < 0,001).1
S těmito funkčními změnami koreluje také ovlivnění závažnosti symptomů a kvality života. V průběhu studie došlo ke statisticky signifikantnímu zlepšení průměrného skóre VCSS ze 7,9 ± 2,7 bodu na 3,1 ± 1,4 bodu po šesti měsících. Průměrné skóre CIVIQ-20 se zlepšilo z hodnoty 20,1 ± 3,8 bodu na 38,6 ± 10,2 bodu po šesti měsících a prokázalo tak signifikantní zlepšení kvality života pacientů.1
| Veličina/skóre | na počátku | 1. měsíc | 3. měsíc | 6. měsíc |
| VRT (s) | 19,0 ± 4,7 | 17,9 ± 2,0 | 24,0 ± 3,8 | 27,4 ± 3,3 |
| VPC (%) | 2,0 ± 1,1 | 4,1 ± 1,4 | 4,6 ± 1,8 | 4,9 ± 1,4 |
| VCSS | 7,9 ± 2,7 | 5,2 ± 1,6 | 4,9 ± 1,6 | 3,1 ± 1,4 |
| CIVIQ-20 | 20,1 ± 3,8 | 38,6 ± 10,2 |
Studie prokázala, že užití MPFF® spolu s kompresní terapií signifikantně zlepšilo u pacientů s chronickým žilním onemocněním v třídách C0–C4 parametry venózní hemodynamiky, což korelovalo s ovlivněním závažnosti symptomů CVD i zlepšením kvality života pacientů.
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
