Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Cukr a sladkosti


 

Sacharidy představují ve výživě člověka významný energetický zdroj. V běžném jídelníčku sacharidy kryjí 50–60 % z celkového energetického příjmu, v rozvojových zemích to je dokonce 70 %. Optimální je, pokud převažují sacharidy komplexní, které se nacházejí např. v obilovinách, bramborách, zelenině. Oproti tomu nadbytek jednoduchých sacharidů (ve sladkostech, sladkých nápojích, ovoci, medu) není s ohledem na riziko vzniku nadváhy příliš žádoucí. Nadbytečný příjem jednoduchých sacharidů může vedle nadměrné hmotnosti přispívat i ke vzniku zubního kazu.

Cukr (ve smyslu řepného nebo třtinového cukru) kromě energie a libých pocitů při konzumaci nepřináší žádný nutriční profit. Mnohé ze sladkostí obsahují vedle cukru také značné množství tuku, často velmi nekvalitního. V některých plněných oplatkách, sušenkách, v trvanlivém pečivu nebo v čokoládových polevách jsou obsaženy zdraví škodlivé trans mastné kyseliny. Samozřejmě není nutností se sladkého vzdát úplně, ale rozhodně se vyplatí dávat přednost kvalitě před kvantitou.

Se sacharidy je stejně jako např. s tuky nebo bílkovinami spojena řada pověr. Jednou z nich je, že kdo bude jíst hodně sladkostí, zcela jistě dostane cukrovku. Odborná veřejnost dobře ví, že etiopatogeneze diabetu 1. typu spočívá v autoimunitních mechanismech, u diabetu 2. typu je hlavním viníkem obezita. Příčiny vzniku obezity jsou multifaktoriální, nadměrný příjem sacharidů zpravidla sehrává pouze dílčí roli.

Dalším mýtem je, že diabetici ochuzeni o sladkosti, najdou spásu v dia výrobcích. Podstatou dia výrobků je nahrazení sacharózy jiným sacharidem, nejčastěji fruktózou, škrobem nebo maltitolem. Při pohledu na energetické údaje uváděné na obale výrobku zjistíte, že energetická hodnota dia čokolády je porovnatelná s běžnou čokoládou, většinou však obsahuje více tuku. Především u diabetiků 2. typu, kde je stěžejním léčebným úkolem redukce hmotnosti, nemohou tyto cukrovinky pomoci. Na druhou stranu, dia džemy nebo marmelády bez přidaného cukru ocení nejen diabetik.

Med – se skládá z několika druhů cukru. Obsahuje celou řadu minerálních látek, vitaminů (B1, B2, niacin) a enzymů. Med má především antibakteriální účinky a hojí rány. Ale pozor – energetická hodnota medu je stejná jako u cukru!

Melasa – vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru. Někdy se jí říká „černý zázrak“. Obsahuje některé vitaminy (B1, B6) a řadu minerálních látek. Vysoký je hlavně obsah železa, mědi, hořčíku a selenu.

Kakao a čokoláda – se těší velké oblibě již po staletí. Z výživového hlediska se cení pro přítomnost povzbuzujících látek kofeinu, theobrominu a teofylinu. Kakao a čokoláda jsou také dobrým zdrojem antioxidačních látek. I přes tyto příznivé účinky však není radno to s konzumací čokolády přehánět. Čokoláda je samozřejmě bohatá na cukr a tuk, takže štíhlé linii neprospívá. Navíc uvedené příznivé látky se nacházejí zejména v hořké čokoládě, takže čím vyšší podíl kakaa, tím lépe. Kakaový prášek se získává z rozdrcených kakaových bobů, které jsou plodem kakaovníku pravého. Technologie přípravy kakaa spočívá ve vyloupání kakaových bobů a jejich fermentaci s následným sušením, drcením a mletím. Vzniká kakaová hmota, která se lisuje za vzniku kakaového másla a kakaového prášku.

Při výrobě čokolády je hlavní surovinou kakaová hmota, která se míchá s cukrem, v případě mléčné čokolády se sušeným mlékem. Většinou se přidávají emulgátory (látky umožňující dobře smíchat jednotlivé složky v jednotnou směs, nejčastěji se používá lecitin) a další přísady (ořechy, kandované ovoce, hrozinky) podle receptur výrobce. Při výběru jednoznačně upřednostňujte kvalitní čokoládu, nejlépe s vyšším obsahem kakaa. Levné čokolády nebo dokonce tzv. čokoládové pochoutky nemají s pravou čokoládou nic společného. Podíl kakaových součástí bývá nízký a namísto drahého kakaového másla jsou použity levnější náhražky. Nejčastěji se jedná o částečně ztužené tuky nebo se využívá palmojádrový nebo kokosový tuk. Částečně ztužené tuky obsahují trans mastné kyseliny, které přispívají ke vzniku nemocí srdce a cév. Palmojádrový a kokosový tuk mají vysoký obsah nasycených mastných kyselin, které stejně jako trans mastné kyseliny zdraví neprospívají.

Karob (svatojánský chléb) – karobové boby se melou na prášek podobný kakau. Karobová moučka obsahuje převážně sacharidy a velmi vysoký podíl vlákniny. Obsah tuku je nízký. Z vitaminů a minerálních látek stojí za zmínku obsah vitaminu B2, vápníku, železa a hořčíku. Na trhu nejčastěji najdete karobové tyčinky nebo pomazánky. I v případě karobových pochoutek platí, že dobrého pomálu, protože např. zmíněná karobová pomazánka má vyšší energetickou hodnotu než čokoláda.

Zmrzlina – na co si dát u zmrzliny pozor? Určité riziko představuje především obsažený tuk. Dříve výhradně používaný mléčný tuk bývá nahrazován „zdravějšími“ rostlinnými tuky. Ne všechny rostlinné tuky ale tuto podmínku splňují. Na výrobu mražených krémů se používá především kokosový tuk, který má vysoký obsah kyseliny myristové, která je z hlediska srdečně-cévních onemocnění nejnebezpečnější. Vysoký obsah nasycených mastných kyselin vykazují i čokoládové polevy na mražených výrobcích. A ovocné zmrzliny? Obsahují prakticky pouze cukr, takže nebezpečí z nevhodného složení tuků nehrozí. Na druhou stranu neobsahují ani žádné bílkoviny, takže vůbec nezasytí a jsou pouze zdrojem energie. Kompromisem mohou být doma vyráběné zmrzliny. Stačí rozmixované ovoce, tvaroh, trocha smetany (pro hubnoucí jogurt) a je hotovo. Na trhu jsou dokonce i formy na doma vyráběné nanuky. V případě kupovaných výrobků pečlivě sledujte údaje o složení. Mezi jednotlivými výrobky jsou značné rozdíly, většinou však platí, že levné produkty bývají také méně kvalitní.

Náhradní sladidla – mohou alespoň zčásti představovat náhradu za cukr. Důležitý je ale výběr – náhradní sladidla by měla být neenergetická (aspartam, acesulfam K, cyklamát, sucralóza) a vždy je vybírejte podle toho, k čemu je chcete použít. K pečení se hodí tepelně stabilní druhy v práškové formě, k oslazení čaje nebo kávy je vhodná tabletová forma.


Které sladkosti ano?


Pokud se sladkostmi nebudete přejídat, můžete si občas dopřát v podstatě cokoli. Problém nastane v případě, že sladkosti a cukrovinky mají na vašem jídelníčku trvalou pozici. Pak ve výběru preferujte kvalitní čokoládu s vysokým procentem kakaa, doma připravené pečivo (nejlépe s tvarohem, ovocem, občas s ořechy nebo mákem), naučte se jíst jako dezert tvarohové dezerty, pudinky nebo ovocný salát.

 

Které sladkosti ne?


Snažte se vyhýbat zejména dortům s máslovými krémy, plněným sušenkám a smaženým koblihám. Jak již bylo řečeno, tyto výrobky totiž obsahují vedle cukru i velké množství tuků, jsou proto hodně energetické. Pokud se rozhodnete snížit příjem cukru ve své stravě, nezapomeňte se vyvarovat sladkých nápojů! Velké množství cukru je také v mléčných výrobcích nebo svačinkách určených především dětem. Pro své děti uděláte proto mnohem víc, když jim doma připravíte tvarohový krém s čerstvým ovocem.


Tab. 1: Energetické hodnoty cukru a sladkostí


ma7_2022_13_tab1a.png

ma7_2022_13_tab1b.png

ma7_2022_13_tab1c.png

ma7_2022_13_tipy.png

Publikováno v časopise Sestra v diabetologii 4/2009.