Terapie chronického žilního onemocnění, která má vést k zabránění progrese onemocnění i ke zmírnění příznaků a projevů onemocnění a zlepšit kvalitu života pacienta, zahrnuje v různých stadiích onemocnění krom doporučení změn životního stylu také konzervativní a případně i intervenční léčbu. Nedílnou součástí konzervativní léčby je již dnes léčba venofarmaky, mezi nimiž má významné postavení mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF), kterou u nás známe pod názvem Detralex. K důkazům o účinnosti a bezpečnosti léčby z randomizovaných klinických studií přibývají také data ze sledování v reálné klinické praxi, která jsou důležitým doplňkem těchto informací.
V roce 2022 byly publikovány výsledky prospektivní observační studie s MPFF u dospělých pacientů s chronickým žilním onemocněním stadia C4 dle CEAP. Ta byla realizována v letech 2019 a 2020 a publikována v časopise Future cardiology.1
Do sledování byli zařazeni dospělí pacienti s CVD třídy C4 (klasifikace CEAP), jejichž lékaři doporučili zahájení terapie MPFF a u nichž nebyl aktuálně plánován operační zákrok. V souladu s běžnou klinickou praxí byla MPFF nasazena v dávce 2x 500 mg/den jako doplněk ke konzervativní léčbě. Zařazeni nebyli pacienti s nižší nebo vyšší CEAP třídou CVD. Celkově se jednalo o 381 pacientů léčených ve specializovaných centrech a nemocnicích. Ze sledování bylo během epidemie covid-19 vyřazeno celkem 16 pacientů a vyhodnocení bezpečnosti a efektivity terapie tak mohlo být provedeno u 365 pacientů. Zařazeno bylo 239 žen a 126 mužů, průměrného věku 56,7 ± 11,2 roku. Průměrný BMI byl 28,2 ± 4,1 kg/m2, 49 % pacientů mělo nadváhu a 31 % bylo obézních. 61 % pacientů mělo CVD v rodinné anamnéze, 12 % již v minulosti prodělalo žilní trombózu dolních končetin.1
Po zařazení do sledování pacienti absolvovali kontroly po dvou týdnech a dále po třech a šesti měsících. Vzhledem k tomu, že studie byla určena ke sledování bezpečnosti a efektivity MPFF v běžné klinické praxi, byly za primární endpoint studie stanoveny tyto parametry: ultrazvukem stanovená tloušťka podkožní tukové tkáně, změny v celkovém skóre závažnosti venózního onemocnění (VCSS, Venous Clinical Severity Score) a jeho jednotlivých komponent, případná změna třídy CEAP klasifikace a vývoj symptomů typických pro C4 stadium CVD (napětí, pálení, svědění kůže, bolest a exsudace) – za pomoci deseticentimetrové vizuální analogové škály (VAS, s rozpětím od 0 – žádné symptomy, po 10 – nejhorší) pro každý příznak. Sledována byla pochopitelně také kvalita života (CIVIQ-14 dotazník), tolerance léčby a nežádoucí účinky. Změny na kůži byly sledovány pomocí curvimetru a durometru ve vybraných centrech, která je užívají v rutinní praxi. Sledován byl rozsah trofické poruchy a pružnost/hustota v místech poruchy trofiky kůže.1
Z 365 pacientů zahrnutých do analýzy jich 362 (99,2 %) mělo při vstupní návštěvě předepsáno MPFF. Za dva týdny sledovaný přípravek užívalo 98,6 % pacientů, po třech měsících 77 % a po šesti měsících 67,7 % pacientů. Kompresní terapie byla doporučena 96,2 % zařazených pacientů, na konci studie ji aplikovalo 91,8 % pacientů. Celkem 13 pacientů na MPFF kompresní terapii nedostalo. 24,9 % pacientů užívalo také hepariny, 23,8 % emoliencia, 19,7 % kortikosteroidy, 17,3 % nesteroidní antiflogistika, 5,2 % antibiotika. Většina pacientů byla kandidáty na chirurgický zákrok, v případě pacientů v této studii bylo cílem zlepšit konzervativní léčbou stav kůže dolní končetiny a zlepšit kvalitu života při čekání na chirurgický zákrok, který byl v některých případech odložen nebo pozastaven pro opatření v souvislosti s epidemií covid-19.1
Po šesti měsících konzervativní léčby založené na MPFF se tloušťka podkožní tukové tkáně oproti výchozímu stavu významně zlepšila, zmenšila se z 12,4 ± 8,4 mm na 9,9 ± 7,1 mm (rozdíl -2,5 ± 4,5; p < 0,001). Po šestiměsíční léčbě MPFF došlo také k významnému zlepšení celkového VCSS skóre z 8,67 ± 3,12 bodu na 5,81 ± 3,07 bodu (-2,97 ± 3,26 bodu; p < 0,001). Toto zlepšení celkového VCSS bylo způsobeno významným snížením skóre všech jednotlivých složek – bolest, křečové žíly, žilní edém, hyperpigmentace, zánět a indurace kůže a podkoží (vše p < 0,001 oproti výchozímu stavu – blíže viz tabulka 1). Intenzita symptomů CVD měřená pomocí skóre VAS u symptomatických pacientů se po šesti měsících léčby MPFF oproti výchozímu stavu významně zlepšila u všech měřených složek (napětí kůže, pálení, svědění, bolest a exsudace). Plocha kožních lézí i kožní denzita po šesti měsících terapie významně poklesla (viz tabulka 2).1
Pacienti zaznamenali také významné zlepšení kvality života měřené pomocí skóre CIVIQ-14 (Chronic Venous Insufficiency Quality of Life Questionnaire), konkrétně se hodnota globálního CIVIQ-14 skóre snížila z 42,3 ± 20,5 % na 19,9 ± 14,2 % (p < 0,001).
Během léčby MPFF nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky této terapie.
Tab. 1: Změna VCSS skóre a jeho komponent1
| Vstupní hodnota | Po 6 měsících | Rozdíl | p | |
| VCSS skóre celkem | 8,67 ± 3,12 | 5,81 ± 3,07 | -2,97 ± 3,26 | < 0,001 |
| Bolest | 1,52 ± 0,65 | 0,78 ± 0,58 | -0,74 ± 0,69 | < 0,001 |
| Křečové žíly | 1,78 ± 0,77 | 1,38 ± 0,9 | -0,4 ± 0,76 | < 0,001 |
| Žilní edém | 1,4 ± 0,7 | 0,64 ± 0,65 | -0,76 ± 0,75 | < 0,001 |
| Hyperpigmentace | 1,43 ± 0,72 | 0,94 ± 0,72 | -0,49 ± 0,74 | < 0,001 |
| Zánět | 0,56 ± 0,75 | 0,1 ± 0,35 | -0,46 ± 0,75 | < 0,001 |
| Indurace kůže nebo podkoží | 0,95 ± 0,87 | 1,29 ± 1,11 | -0,36 ± 0,72 | < 0,001 |
Tab. 2: Změna plochy kožních lézí a kožní denzity1
| Vstupní hodnota | Po 6 měsících | Rozdíl | p | |
| Plocha kožních lézí (cm2) | 30,3 ± 19,7 | 23,4 ± 17,7 | -6,9 ± 13,4 | < 0,001 |
| Denzita (jednotky) | 15,8 ± 12,1 | 12,5 ± 8,1 | -3,9 ± 9,3 | 0,002 |
Plocha kožních lézí byla měřena pomocí curvimetrie (plocha počítána na základě obvodu kožní léze) na vybraných pracovištích disponujících touto metodou v rutinní praxi a zahrnula 60 pacientů, denzita postižených oblastí kůže byla měřena pomocí durimetrie na vybraných pracovištích disponujících touto metodou v rutinní praxi a zahrnula 55 pacientů.
Autoři shrnují výsledky pozorování tak, že po šesti měsících léčby MPFF u pacientů s chronickým žilním onemocněním třídy C4 dle CEAP došlo k významnému zlepšení stavu kůže a podkožní tkáně, zmenšení plochy kožních lézí, zlepšení symptomů CVD a významnému zlepšení kvality života pacientů.
1. Bogachev, V., Boldin, B., Turkin, P. et al.; VAP-PRO-C4 Study Investigators Group. Micronized purified flavonoid fraction-based conservative treatment of chronic venous disease in a real-world setting. Future Cardiol 18, 10: 777–785, 2022.
2. Efficacy and Tolerability of Venoactive Drugs in Patients With Chronic Venous Diseases C4a&b in Real Clinical Practice. (VAP-PRO-C4). NCT04138576 ClinicalTrials.gov (online: https://classic.clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04138576?term=NCT04138576&draw=2&rank=1) [cit. 7. 11. 2023]
© Nakladatelství GEUM. s.r.o. Mapa stránek
