Tyto stránky jsou určeny výhradně pro odbornou zdravotnickou veřejnost


Volbou "Ano, jsem zdravotník" potvrzujete, že jste odborný zdravotnický pracovník dle zákona č. 40/1995 Sb. a současně udělujete Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zásadami používání cookies, které jsou pro přístup na tyto stránky nezbytné.


MenuMENU

×

Chci dostávat novinky

Aktuality

Lymfotonický efekt extraktu z Ruscusu, hesperidin methylchalconu a vitaminu C

Výsledky nové studie


 

V rámci 28. česko-slovenského angiologického sympozia s postgraduální tematikou letos v Mikulově jsme měli možnost vyslechnout také zajímavou přednášku dermatoložky a lymfoložky MUDr. Naděždy Vojáčkové věnovanou opomíjeným kožním projevům u pacientů s chronickým žilním onemocněním. Autorka se podrobně věnovala rizikovým faktorům kožních změn, jejich projevům (otok, hyperpigmentace, ekzém...), včetně podrobnějších charakteristik lipodermatosklerózy, atrophia blanche, lymfedému a dalších symptomů.3

Autorka zmínila výsledky zajímavé studie publikované v roce 2022, které vysvětlují lymfotonický a antiedematózní efekt extraktu z Ruscusu, hesperidin methylchalconu a vitaminu C (Cyclo 3 Fort). Výsledky této studie bychom rádi přiblížili v tomto článku.1


Hladký sval v lymfatických kapilárách


 

Buňky hladké svaloviny mají vřetenovitý tvar a jsou spojeny desmosomy. Protože aktinová a myosinová filamenta nejsou uspořádána pravidelně, nemají pod mikroskopem příčné pruhování jako kosterní svaly. Kontrahují se vzájemným posunem myofilament po sobě, ve srovnání s ostatními svaly však kontrakce probíhá pomaleji, jsou schopny i dlouhodobé kontrakce bez vyčerpání energetických zásob a svalové únavy.7

Ve srovnání s příčně pruhovanou svalovinou obsahuje hladký sval dvakrát více aktinu a tropomyosinu a žádný troponin. K zahájení kontrakce je nutné zvýšení intracelulární koncentrace Ca2+, regulačním proteinem je kalmodulin, který váže myosinkinázu, aktivuje myosinové hlavy k vazbě na aktin. Energeticky je reakce saturována degradací ATP na ADP. Rychlost tvorby a uvolňování aktin-myosinových vazeb je asi 300krát nižší než u příčně pruhového svalu.7 Mobilizace vápníku v buňkách hladkého svalu lymfatických cév koreluje s jejich kontraktilní aktivitou.1

cyclo3forte_orez.png

Lymfatické cévy se vyskytují téměř ve všech tkáních našeho těla. Začínají slepě ve vazivu jako lymfatické kapiláry, které mají na rozdíl o krevních kapilár objemnější a nepravidelnější lumen. Jsou vystlány endotelem z plochých buněk s výběžky, které vykazují pinocitární aktivitu. Lymfatické cévy mají strukturně tři vrstvy – tunica intima, tunica media a tunica adventitia. Složení vrstev se mírně liší podle kalibru cévy, v případě tenkých cév je tunica intima tvořena endotelem a tenkým vazivem, tunica media hladkou, cirkulárně uspořádanou svalovinou a elastickými vlákny a tunica adventitia pak je tvořena hladkým svalstvem vloženým do řídkého kolagenního vaziva. Chlopně v lymfatických cévách jsou kryty endotelem, tenkou lamina basalis a tenkou vrstvičkou kolagenního vaziva. Lymfatické cévy umožňují pohyb lymfy a prostřednictvím ductus thoracicus a ductus lymfaticus dexter jsou vedeny do žilního systému.6

Na pohybu lymfy se podílí celá řada fyziologických procesů. Najdeme mezi nimi kontrakci hladké svaloviny lymfatických cév (s frekvencí 4–7 za minutu), kontrakci okolních tepen a svalů, negativní torakální tlak, negativní tlak v žilním systému, tvorbu tkáňového moku a v neposlední řadě i funkci chlopní, které zamezují zpětnému toku lymfy.6 Hladké svaly ve stěnách lymfatických cév a jejich činnost jsou nejdůležitějším z faktorů, které zajišťují tok lymfy.5

 

 

Obr. 1: Schematické znázornění Starlingových sil regulujících mikrocirkulaci mezi cévami, intersticiálním prostorem a lymfatickým systémem5


aa_2022_11_pfm_obr1.jpg

Symptomy chronického žilního onemocnění dolních končetin a aktuální guidelines


Guidelines pro léčbu chronického žilního onemocnění dolních končetin2 obsahují jak postupy invazivní, tak i konzervativní terapie. Tyto postupy jsou odborné veřejnosti důvěrně známy a v rámci konzervativní léčby je široce užívána jak kompresní terapie, tak režimová opatření a podávání venofarmak. Venofarmaka ovlivňují pozitivně tonus žil, podílejí se na potlačení zánětlivých změn ve stěnách žil a chlopní, redukují kapilární permeabilitu, zvyšují lymfatickou drenáž intersticia a v mikrocirkulaci působí protizánětlivě. Aktuální guidelines rozlišila efekt různých venofarmak na jednotlivé dílčí symptomy chronického žilního onemocnění dolních končetin a v rámci systému GRADE (Grading of Recommendations Assessment, Development and Evaluation) zhodnotila kvalitu důkazů pro jejich ovlivnění různými venofarmaky (tab. 1).

 

 

Tab. 1: Efekt venofarmak na jednotlivé symptomy chronického žilního onemocnění dolních končetin dle aktuálních doporučených postupů založených na vědeckých důkazech2


aa_2022_15_pfm_tab1b.jpg

Vysvětlivky:

Ruscus + HMC + AA – Ruscus aculeatus + hesperidin methylchalcon+ kyselina askorbová (Cyclo 3 Fort)

HSCE – extrakt ze semen koňského kaštanu

MPFF – mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce

NS – nesignifikantní

Kvalita důkazu A znamená důkazy ze dvou velkých randomizovaných studií nebo metaanalýzy s homogenními vstupy, B z menší randomizované studie s menším počtem nemocných, C důkazy z jiných kontrolovaných studií, nerandomizovaných nebo observačních studií.


Pro kombinaci výtažku z Ruscus aculeatus, hesperidin methylchalconu a kyseliny askorbové (Cyclo 3 Fort) konstatovala tato doporučení důkaz kvality A mj. pro ovlivnění obvodu kotníku a také objemu chodidla nebo dolní končetiny (viz tab. 1).2 Díky tomuto působení zahrnuje indikace přípravku z výtažku z Ruscus, hesperidin methylconu a kyseliny askorbové (Cyclo 3 Fort) léčbu symptomů souvisejících s cévní i lymfatickou nedostatečností (pocit těžkých nohou, syndrom neklidných nohou, bolesti, otoky a parestezie dolních končetin a křeče v lýtku).4

Jedno z možných patofyziologických vysvětlení tohoto účinku na ovlivnění lymfatické nedostatečnosti přinesla aktuální studie publikovaná v časopise Microvascular Research v letošním roce.1

 

Lymfotonický účinek Ruscus + HMC + AA


Cílem studie bylo zhodnotit vliv kombinace výtažku z Ruscus, hesperidin methylchalconu a kyseliny askorbové (Cyclo 3 Fort) na kontrakci hladkých svalů ve stěnách lymfatických cév a porozumět tak lymfotonické aktivitě tohoto léku.

Autoři studie in vitro vpravili kombinaci výtažku z Ruscus, hesperidin methylconu a kyseliny askorbové (Cyclo 3 Fort) v různých koncentracích do LSMCs (lymphatic smooth muscle cells), tedy do buněk hladké svaloviny uložené ve stěnách lymfatických cév. Pomocí mikroskopické analýzy fluorescence emitované specifickým barvivem citlivým na Ca2+ hodnotili mobilizaci vápníku v tomto typu svalových buněk a tím i vliv na kontraktilitu stěny lymfatické kapiláry.

Ke studii byla užita tkáň kultivovaná z hladké svaloviny lymfatických uzlin odebraných 54letému zdravému muži.

Ke studovaným buňkám LSMCs byla ve ztrojeném pokusu přidána kombinace Ruscus + HMC + AA ve čtyřech různých koncentracích (0,1..0,3..1..3 mg/ml). Pokus vedl k statisticky významnému a na koncentraci závislému vzestupu mobilizace vápníku ve svalu (viz obr. 2) v případě koncentrací 1 a 3 mg/ml.1

 

 

Obr. 2: Aktivizace Ca2+ v hladkém svalu (LSMCs) lymfatických cév1


aa_2022_11_pfm_obr2.jpg


Studie prokázala stimulační účinek kombinace Ruscus + HMC + AA (Cyclo 3 Fort) na kontraktilitu hladkého svalstva svalových buněk lymfatických cév. Tyto výsledky mohou pomoci vysvětlit klinickou účinnost tohoto přípravku na zmenšení otoku, která již byla prokázána na empirické úrovni a kodifikována v terapeutických guidelines.


 

 

Literatura


 

1. Monjotin, N., Tenca, G. Lymphotonic activity of Ruscus extract, hesperidin methyl chalcone and vitamin C in human lymphatic smooth muscle cells. Microvascular Research 139, 104274, 2022.

2. Nicolaides, A., Kakkos, S., Baekgaard, N. et al. Management of chronic venous disorders of the lower limbs. Guidelines according to scientific evidence, part I. Int Angiol 37, 3: 181–254, 2018.

3. Vojáčková, N. Opomíjené kožní projevy u pacientů s CVD. Přednáška. 28. česko-slovenské angiologické sympozium s postgraduální tematikou. Mikulov, 12.–13. června, 2022.

4. CYCLO 3 FORT 150 mg/150 mg/100 mg tvrdé tobolky. Souhrn údajů o přípravku. (online: www.sukl.cz) [cit. 12. 8. 2022]

5. von der Weid, P.-Y., Zawieja, D. C. Lymphatic smooth muscle: the motor unit of lymph drainage. Int J Biochem Cell Biol 36, 7: 1147–1153, 2004.

6. Lymfatický systém a imunita. In: Fontana, J., Trnka, J., Maďa, P. et al. Funkce buněk a lidského těla. Multimediální skripta. (online: fblt.cz) [cit. 12. 8. 2022]

7. Ward, J. P. T., Linden, R. W. A. Základy fyziologie. Praha: Galén, 2010.

8. Kittnar, O., Mlček, M. Regulace v lékařské fyziologii. Praha: Grada, 2021.