Aktuality

Trombóza a malignita

Jana Hirmerová a kolektiv

Dle statistik dojde v Evropě ročně k 544 000 úmrtím v souvislosti s tromboembolickou nemocí. Odhaduje se, že 15–20 % z celkového počtu tromboembolických příhod připadá na onkologicky nemocné. Celosvětově počet úmrtí na TEN asociovaných s malignitou dosahuje přibližně 2 milionů ročně.

            Téma práce, která vznikla v kolektivu 15 autorů pod vedením docentky MUDr. Jany Hirmerové, Ph.D. – Trombóza a malignita, je tak vysoce aktuální a závažné. Léčba maligních onemocnění prochází v posledních letech doslova bouřlivým vývojem, který přinesl nejen vylepšení starých chemoterapeutických postupů, ale především také léčbu založenou na zcela nových imunologických principech. Navzdory pokroku v našich znalostech zůstává i v 21. století tromboembolická nemoc u maligních onemocnění stále problémem a výzvou. A i v této oblasti najdeme řadu stále ještě otevřených otázek.

            Přehled aktuálních poznatků o problematice, ať již z pohledu patofyziologie, incidence, prevence a léčby tromboembolické nemoci, nebo z pohledu stavu a vývoje onkologické terapie a problematiky TEN v jejích postupech, je náplní nové knihy vydané v nakladatelství Grada. Autoři téma doplnili zpracováním řady specifických otázek (kavální filtry, trombóza v neobvyklých lokalizacích ad.), nezapomněli na ambulantní praxi ani širší kontext. K vysokému standardu knihy přispívá dobré redakční zpracování a velmi slušná ediční úroveň publikace.

            Monografie je určena širokému mezioborovému spektru specialistů a nepochybuji, že bude užitečným pomocníkem ve znalostním instrumentáriu většiny z nich.

V souvislosti s vydáním monografie Trombóza a malignita jsme oslovili vedoucí autorského kolektivu, doc. MUDr. Janu Hirmerovou, Ph.D. a položili jí několik otázek.

Paní docentko, blahopřeji k vynikajícímu autorskému počinu Vám i ostatním autorům. Téma tromboembolické nemoci u onkologicky nemocných rezonuje angiologií, je častým námětem přednášek i jednotlivých časopisových článků. Aktuální shrnující monografii jsme ale postrádali. Je primárním čtenářem, na kterého jste při zpracování tématu mysleli, angiolog nebo onkolog? Komu bude kniha užitečnější? Nebo je to vše jinak?

Děkuji za blahopřání. Téma rezonuje nejen angiologií a byla bych moc ráda, kdyby kniha zaujala kolegy z různých oborů, onkology, internisty, kardiology, hematology, praktické lékaře a třeba i další.

Patnáct členů autorského kolektivu je poměrně hodně. Jak se Vám dařilo koordinovat práci takového kolektivu? Měli jste na počátku práce jasně a striktně vymezený obsah knihy, nebo její náplň a rozšiřování vznikala až v diskusi při přípravě hlavních kapitol?

Nejprve přišel podnět od paní šéfredaktorky MUDr. Michaely Lízlerové, na základě předchozí spolupráce na jednom přehledovém článku. Nápad mě zaujal a začala jsem si lámat hlavu s obsahem plánované knihy. S paní šéfredaktorkou jsem vše diskutovala. Až když se rámcově rýsovaly názvy jednotlivých kapitol, jejich rozsah a pořadí, začala jsem promýšlet vhodné spoluautory. Vzhledem k širokému přesahu problematiky jsem chtěla, aby bylo téma pojaté z pohledu různých specialistů – takových, kteří mají hluboké teoretické znalosti, ale také se onkologickým pacientům postiženým či ohroženým tromboembolickou nemocí věnují v denní praxi. Tedy aby to nebylo jen „akademické“ povídání. Proto nakonec vyrostl počet spoluautorů na docela vysoké číslo (ač mě paní šéfredaktorka varovala, že mi to přinese problémy při následné editaci). Volba spoluautorů směřovala zejména do řad angiologů, hematologů a onkologů, s některými ze spoluautorů jsem již v minulosti spolupracovala, některé znám již léta z odborných akcí a na některé jsem dostala tip.

            Autorům jsem zadala téma a přibližný rozsah kapitoly, struktura kapitol byla určena nakladatelstvím. Texty jsem poté upravovala spíše po stránce formální a také jsem se snažila, aby se určitá podtémata neopakovala v různých kapitolách od různých autorů.

            Každý ze spoluautorů má jiné pojetí a jiný styl vyjadřování, takže celkový styl nepůsobí jednolitě, ale přesto se domnívám, že text je lépe uvěřitelný, když jej formulují lidé s bohatými praktickými zkušenostmi v dané problematice.

Kde se v problematice tromboembolické nemoci u onkologicky nemocných dá čekat největší vývoj v blízké budoucnosti a co jsou naopak problémy, u kterých zatím řešení není na obzoru?

V oblasti prevence i léčby tromboembolických komplikací u onkologických nemocných máme nová data o možnostech využití přímých orálních antikoagulancií, takže doufám, že se v dohledné době podaří je prosadit i do klinické praxe.

            Problémem zůstávají pacienti s trombohemoragickým rizikem, těch je mezi onkologickými nemocnými více než u jiných pacientů a vyžadují specifický přístup.

            Na obzoru zatím není ideální antikoagulační lék, tj. přijatelně nákladný, s maximální účinností a minimem nežádoucích účinků a interakcí s protinádorovou léčbou.

            Naše výhledy do nejbližší budoucnosti jsou však nyní zastřeny pandemií covid-19, která výrazně ovlivnila našeho životy. Snad se budeme moci brzy soustředit i na jiná důležitá témata.